Onii-chan no Koto nanka Zenzen Suki Janain Dakara ne!!

2. dubna 2011 v 13:07 | Sykysan |  ANIME
Premisu a první dojem si můžete přečíst ZDE.
Tak pro začátek. Nebudeme si nalhávat, že Onii-chan je o něčem jiném než o servisu. Řeší se tam povrchně sice i problémy opravdových citů, ale to je evidentně "jen aby se neřeklo" a je toho tak poskrovnu, že se sám divím, proč o tom píšu. Nejde mu však vpodstatě nic vytknout. Svůj žánr naplňuje poctivě, možná až přebytečně. Prokreslené charaktery, inteligentní dialogy, myšlenka?...FUJ, takové stařenky tady nehledejte. Stačí jen půl tuctu posedlých teenage kačen a čtyři trosky závislé na pornu. Tahle parta je prostě obrovská facka evoluci. Facka s rozběhem. A právě proto je to tak neskonale vtipné. Poprvé jsem k tomuto anime přistupoval hodně s rezervou. V echitěsném skafandru a se sprejem proti imbecilním dějovým zvratům. Prostě jsem to vůbec neodhadl. Imbecilní dějove zvraty? Tohle jsou ty největší dějové zvratky! Scénář k takovému anime/manze napíšete jedině ve dvě hodiny ráno s partou stejně od reality odtrhlých kámošů jako jste vy. Stále dokola vás budou udivovat pomotané žebříčky priorit hlavních postav. Jejich umění se snadno dostat do neuvěřitelných situací. Je to tak přestřelené až je to k zulíbání. Pomalu a jistě, díl po dílu, se z Onii-chana stává epická fantasy o stalkingu, punčocháčích, yaoi a servisu na stříbrném podnosu. A to se počíta vždycky.

Dabing! Fantastický dabing. ani tak nezaujme zněním, ale spíš kulometnou palbou s jakou jsou seiyu schopné odříkat odstavce textu. Kitamura Eri v hlase opravdu vytvořila metaúchylnou sestřičku a v každém jejím slově ucítíte touhu po úd.......polibku svého bratříčka. To samé platí pro Toyonaga Toshiyukiho alias Shuusukeho. Když jsem po něm pátral kvůli tomuhle článečku na internetu, představoval jsem si ubožáka v otrhaným tričku a smrdící spermatem. Další body pro.
Technicky je Onii-chan na velice vysoké úrovni. Animace pro grotesku naprosto dostačující. Ovšem s charakter designem se budete muset díl-dva prát. Je opravdu zvláštní. Všechno to ale vynahrazuje opravdu fantastická práce s kamerou. Vpodstatě každý druhý záběr by se dal vyscreenovat jako plakátek na zeď. Kompozice a přehlednost je velkým trumfem o kterém si mnohá jiná anime můžou nechat jen zdát. Sérii byla evidentně věnována velká péče ještě před natáčením. Co vás rozhodně nijak neupoutá je hudba. Je tak fádní, že si jí skoro nevšimnete. Což je takový neutrál. Sice nepodpoří nějaký prožitek nebo humornou scénku, ale taky zbytečně neruší. I když za zmínku stojí falešná flétnová vypískávačka, která hodně dobře pointuje jednu scénu. Nedojem z hudby však napravují rozverný opening a veselý ending, které jsou výjimečné společnou soudržností ve stylu.

Onii-chan můžu vřele doporučit každému fanouškovi echi a dvakrát vřele doporučit všem fanouškům absurdního humoru. Díky nenáročným dvanácti dílům to není ztráta času jako u mnoha jiných anime stejných žánrů. Jděte do toho.

Omluvte prosím zhoršenou kvalitu obrázků...blog mi s tím dělá neplechy a škaredě to komprimuje.






 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
SEO