Animefest 2011

9. května 2011 v 11:22 | Sykysan |  REPORTY

Mám Animefest rád. Mám ho tak rád, že bych ho vzal na pěknou večeři při svíčkách, vyvezl bych ho v autě na vyhlídku kde bychom společně pozorovali hvězdy popíjejíc lahev dobrého veltlínu a pak, kdyby chtěl, bychom se krásně pomilovali při východu slunce. Proto jsem se po strašidelném Advíku 2010 rozhodl, že ať se stane cokoliv, vychválím Animefest 2011 ať se děje co chce. Bohužel i letos mi ale některé drobnosti dokázali rozladit náladu i přes tak optimistickou vizi. Naštěstí toho bylo míň než minulý rok a né v moc velkém měřítku. Ale člověk se bojí něco napsat. Když účastník neupozorní na chyby tak je špatný, protože neposkytne dostatečnou zpětnou vazbu "a pak se nemá divit", ale když upozorní tak je špatný, protože je nevděčník a brblal "nic o tom neví a ať si zkusí con pro XY lidí organizovat sám!". Nebo je pro změnu nařčen z blogískování. Já nejsem Květomila Lásková ze Sluníčkové lhoty, nebojím se být kritický, ale radost mi to taky nedělá. To jen pro začátek reportu obhajoba, ale možná zbytečná, protože se asi ani pořádně "nerozjedu".Tak jdeme na to...



Pro nedočkavce a čtenáře co si přišli přečíst jen konkrétní odstavce píšu souhrn bodů programu, kterých jsem se zúčastnil: Zahájení, 5 centimetrů za sekundu, Vyhlášení webových soutěží, Loups=Garous, Touhou, Studio SHAFT, Pět důvodů, proč japonské hry nejsou jen pro Japonce, Šinko a kouzelná šošolka, Crossdressing, Malé divadlo kjógenu, Přidej se k nám, Proč se praotec Japonec spletl, Interweb a 4chan, Dům z malých kostek/O dívce, která proskočila časem, Procházka světem mangy pro dívky, Trigun: Rachot v Badlands, Zakončení conu.

Pátek:

Letos poprvé jsme si mohli se sekundantem vyzkoušet pohodlí, které poskytuje vlastní bydlení v Brně. Už tu něco kolem roku bydlíme a mít možnost se uchýlit do vlastní postele je opravdu k nezaplacení (né že by byl tvůj gauč špatný Ruchie, určitě chápeš;-). To se celkově promítlo do energie, kterou jsem do AF11 vkládal, stihl jsem toho víc.
Registrace proběhla tradičně někde mezi jednou až sedmnácti vteřinami. V tomhle se může s Animefestem měřit jen Akicon se svou minutou odbavení. Letos mě hodně zamrzel chabý výběr z přívěsků. Nejenom že nebyly moc rozmanité, ale taky nebyly ničím zajímave, takže jsem přenechal svou klíčenku někomu méně rozmazlenému. Po odbavení přišlo krátké zevlování před oficiálním zahájením festu, při kterém byla možnost prošmejdit překvapivě nabité stánky. Konečně byl dostatek Black Rock Shooter merchardisingu a tak jsem nakoupil svůj první wallscroll s tímto motivem. Do příště se musí ještě stánkaři polepšit s trošku rozmanitějším výběrem Vocaloid tématu, to mi trochu chybělo. Perličkou pak byl nález placky s motivem Shoujo Kakumei Utena. V něco takového jsem ani nedoufal, příjemné překvapení. Následoval přesun do sálu, kde mělo co nevidět začít oficiální zahájení Animefestu. No nebudu to protahovat, každý rok je to stejné, všichni to známe. Co smíme/nesmíme a sponzoři. Naprosto výjmečným a dojemným momentem byla minuta ticha za oběti březnového zemětřesení. Tam jsem se projevil jako ultimátní cíťa a cítil jsem se hodně pateticky spojený opravdu s každým v sále. Plavno a rychle se přešlo k jednomu z hlavních bodů celého conu. Promítání soutěžních AMV. Hned na začátek říkám, že osobně jsem byl z oficiálního výběru trochu zklamaný. Myslím, že na úkor některých maďarských AMV utrpělo pár českých. Za velkou chybu považuju nezařazení Narutovského kousku s perfektním konceptem, střihem a vhodně vybraným tématem. Rozhodně by ostudu neudělal, naopak, nejmíň dvěma maďarským "halabala" AMV nakopává pr...ocesor. Letošní AMV soutěž té minuloroční bohužel nesahá ani po kotníky. Neobjevilo se ani jedno originální, natožpak odvážné AMV, ale zas abych jen nebručel, sešlo se hodně alespoň nadprůměrných. Za vyzdvižení stojí především Gurren Laganovský Flash a famózně atmosférické polské Samurai Champloo. Abych to shrnul: letos to bylo a přitom hodně nebylo just passing by (modří vědí). Po AMV sprše přišlo promítaní mého milovaného 5cm za sekundu. Vyjimečný anime kousek přišel uvést wolfii/nya-chan a já se po pár větách zeptal svého sekundanta "Wolfii je Grekův syn?". Opravdu mi to přišlo do očí bijící a vtipné. Podobný akcent i stavby vět. Přišlo mi hodně milé vidět jak se přednášející navzájem pozitivně ovlivňují. V duchu jsem se tomu pousmál a nechal si v další hodince připomenout jakým úžasným skvostem 5cm je. No tedy...nejdříve ne. Hled při prvním promítání došlo "nečekaně" na technické obtíže a tak se díky zvukové chybě stala z jemného příběhu o pomíjivosti lásky odysea o dvou zamilovaných goualdích death-metal zpěvácích. Hodně roztomilá a vtipná chyba (kdyby takovéto technické obtíže byly všechny, ani by mi to nevadilo, bohužel tomu tak není). Naštěstí vyřešení problému netrvalo zas tak dlouho. V příjemně melancholickém rozpoložení nastoupilo na řadu Vyhlášení webových soutěží. Tady jsem si přišel poslechnout především výsledky Fanfikcí, jelikož jsem se také zúčastňoval. Z výběru poroty jsem byl poměrně překvapený, ale je fakt, že letos to bylo hodně napráskané a vyrovnané. Po fanfikcích přišlo shrnutí webových soutěží kde se párkrát zmínil i můj nick a já si teď hrdě můžu odškrtnout bod svého plánu Zúčastnit se co nejvíce soutěží na stránkách Animefestu (především proto, že jsem byl zmíněn mezi třemi nejaktivnějšími otaku:-) I když vlastně nemám být na co hrdý, tak stejně jsem. Hodně aktivní jsem začal být někdy minulý rok, když jsem si na dnech japonské kultury od hintzua vyslechl, že dívky jsou v naší komunitě ty aktivnější a tvořivější. Moje ješitnost s tím pochopitelně nesouhlasila a tak mám tu čest prohlásit, že třemi nejaktivnějšími otaku na stránkách animefestu jsou muži (alespoň částečnš:-D ). No tak dál. Málem jsem zapomněl napsat o dobročinné aukci. Moc mě nezaujala, nebylo to tak napínavé jako minulý rok u obrazu Darkseny, ale i tak se vybralo něco přes 5 tisíc. Sláva otaku. Stále v příjemném rozpoložení přišlo promítání dost rozporuplného Loups=Garous. Na film jsem se po traileru hodně těšil, ale byl zbytečně rozvleklý a hodně mě otravovalo, že ani sám nevěděl co za žánr vlastně je. Trapná pointa a průměrná animace tomu moc nepřidaly. Po filmu nás neplánovaně vyhnali kvůli větrání. To nakonec způsobilo, že jsem se nedostavil na hintzuovu přednášku Po čem ženy touží. Původně jsem to v plánu měl, ale Stephanie Meyerová opravdu není můj pytlík krevní transfuze a i když mám upírskou tématiku docela dost rád, neměl jsem moc odvahu na epic battle mezi Hellsingem a Upířími deníky. Aby mě něco takového zaujalo musela by tam být aspoň zmínka o Buffy nebo True Blood a to se asi pravděpodobně nestalo. Pokud bude k dispozici záznam, rád se nechám překvapit. Tady můj program pro pátek končí. Odjíždím se najíst a vyspat domů.

Sobota:
Sprcha po ránu, to je něco, co vám Animefest velice zpříjemní. Přijít v sobotu ráno na fest vyspaný a najezený, to byla pro mě taky novinka. Cosplayeři a lolitky najednou nejsou tak nepříjemní, pohled není tak rozmazaný. Prvním bodem programu v sobotu pro mě bylo Nya-chanovo Touhou. Konečně osvěta o tomto fenoménu dorazila i k nám. Čekal jsem od ní opravdu hodně a v programu jsem ji měl zvýrazněnou víc než jiné. Bohužel nedopadla podle očekávání. Nebyla špatná, ale nebyla zdaleka ani dobrá. Bylo to velice suché shrnutí lehce dohledatelných informací bez šťávy, bez nějaké zajímavé vychytávky. Na české wikipedii vpodstatě najdete totožné informace a nemusíte kvůli tomu chodit na Animefest. Možná ale zpětně vypadá Touhou hůř, protože vedle diamantově vybroušené záři přednášky Studio SHAFT prostě nevynikne.
S Grekem/přednášejícím jsem si prošel zajímavým vývojem. Od totálního opovržení, kdy mi bylo nepříjemné i kolem něj projít, přes vlažné akceptování nasledované překvapivým prozřením až po bezmezné zbožňování, které zatím přetrvává. Jeho přednášky jsem si časem velmi oblíbil a letošní ročník tomu nasadil korunu. Nemá smysl vykládat, že to byla perfektně připravená práce. Zábavná, informativní, poučná, vtipná...bezchybná. Na to že má Animefest krizi středního věku, hodně dobrý. Zatímco hintzu shodil vlasy(a tím se vyloučil z našeho klubu koňských ohonů a vyměnil ho za klub dvojníků Standy Hložka) Grek nebyl pozadu a shodil plnovous. Ubralo mu to 10 let a tím mírně narušil konspirační teorii o tom, že je Nya-chanovým otcem. Nevím jak často to dělá, ale já ho tak viděl poprvé. Příjemně spokojení jsme se po SHAFTu věnovali procházení po stáncích, proběhla nějaká strava a hlavně nákup mangy u Zoneru. Domů jsem so odnesl třetí volume Spirály, páty Kjóko a novinku Polibek katany. U té chvilku zůstanu, protože jsem měl v plánu zajít i na křest, ale ten se nějak kvůli zpoždění programu nekonal nebo byl posunutý, nevím. Hodně mě to mrzelo, takže pokud se najde nějaká hodná duše, která na něm byla, tak prosím do komentářů napište jaké to bylo. V tomhle čase (někdy kolem jedné hodiny odpolední) už se stačil projevit jeden ze zásadních nedostatků programu, a to větrání. Samotné větrání bylo fantastické a osvěžující, horší už byla organizace. Mladí ORGové byli dost neschopní a neprůrazní a tak se vyhazování lidí ze sálů někdy neskutečně protáhlo (a to nemluvím o tom dostat lidi úplně ven z kina, to už je úplně šílenství). Přitom by stačilo vyrobit větší ceduli s nápisem "VĚTRÁNÍ" a projí se s ní po Scale. A né posílat oprsklé puberťáky. Nebo úplně nejlépe těsně po skončení přednášky nebo promítání hodit magická slova o větrání na plátno, zbytek se nalepí sám. Pochopitelně nevím jak by to fungovalo v praxi, ale předpokládám, že čas by to ušetřilo. To jen poznámka k věci, jedeme dál. 5 důvodů, proč japonské hry nejsou jen pro Japonce. Moc pěkně postavená přednáška nijak nevybočující z průměru. Koncept docela pěkně postavený na v názvu zmíněných pěti důvodech, které perfektně pokryly zásadní náskok, který mají japonci před světem. Přednáška se tak asi neměla jmenovat "...proč japonské hry nejsou jen pro Japonce", ale spíš "Pět důvodu proč jsou japonské hry výjimečnější".

Jako kontrast k přednášce proběhlo hned po ní promítání skvělého filmu Šinko a kouzelná šošolka(Mai Mai Miracle). Líbezný příběh o dětství mě chytl za srdce a tady si člověk uvědomí, v čem je Animefest opravdu špička. Promítaní takových skvostů se stalo standartem. Což je neskutečné. Máme šanci vidět ty nejlepší anime přímo na plátně, to je sen. Tohle nikde jinde nedostanete (domnívam se, že snad ani v blízkém zahraničí ne). Další technická pauza a po návratu kousek druhého dílu fantastické Kuragehime (můžu jen doporučit). A honem na Crossdressing. Po pár letech objížnědí conů se naučíte jednu zásadní věc. Přestanete chodit na zajímavě znějící přednášky (které bývají snad nějakým prokletím vždycky otřesné) a začnete v programech vyhledávat spíš nicky přednášejících. Tohle pravidlo platí u přednášející Lusi skoro nejvíc. Lusi je prostě neotřesitelná jistota perfektně připravené a zajímavé přednášky. Kdybych v programu našel přednášku "Rituální vraždy batolat s názornou ukázkou" a byla by pod ní podepsaná ona, ani bych nemrkl a vyrazil. A právě proto jsem se dostal na přednášku o Crossdressingu. Téma, které mě vlastně vůbec nezajímá, ale i tak jsem se bavil. Trošku frustrující (předevšim pro samotnou Lusi) byly technické obtíže s videoukázkami. V promítací místnosti seděl nejspíš sprominutím hňup. Nejen, že si nedokázal poradit s videem(to by vlastně vůbec nevadilo, to už je tradiční součást festu), ale taky do přešdnášky zasahoval trápným hesly, které na plátno vhazoval pomocí texťáku. Něco takového udělat přednášejícímu, to je fakt na profackování. U samotné přednášky jako takové jsem se hodně bavil (zúčastnil jsem se i "průzkumu", který Lusi připravila ještě předtím na netu). Ke spokojenosti mi opravdu stačí dobře provedená práce, nezáleží na tématu. Uvědomil jsem si tam ale jednu věc. Lusi má na svoje přednášky vpodstatě jeden mustr do kterého jen naháže sesbírané informace, takže se bojím, že příště už by to mohlo působit nudně a předvídatelně. Trochu oživení konceptu by asi neuškodilo. Hups a rychle na kjógen. Do Bakaly jsem se dostal se spožděním a i tak jsem čekal půl hodiny než nás pustili do sálu. Trošku otrava. To, že jsou Malé divadlo kjógenu moji velcí oblíbenci nemusím dodávat. Proto mě zarazila nulová osvěta mezi návštěvníky. Na dotaz, kdo kjógen ještě neviděl se zvedl prales rukou. Docela překvápko. Překvapivé taky byly vlažné reakce na kjogen. Nevím jestli to bylo psychickou i fyzickou únavou, ale atmosféra nebyla tak rozjařená jako na jiných představeních. Po kjógenu přišlo další divadlo, tentokrát ale amatérské. Skupina AAA and girls připravili (a jak samy oznámili) horkou jehlou sešité divadelní představení na motivy hry/anime Valkyria Chronicles. Tady jsem myslel, že to totalně setřu a udělám si z cosplayerů srandu, ale překvapivě to bylo docela roztomilé a zábavné. Pochopitelně si musíte přimyslet trému a někdy opravdu šíleně amatérské herectví (u někoho zase spíš trapné přehrávání), ale i tak jsem se vlastně hodně bavil. Snad se nám tu rodí nějaká tradice. Doufám ale, že se to nezasekne na dobrovolnictví a exhibování cosplayerů a ujme se toho nějaký schopný org a sestaví talentovaný tým. Pak by to určitě smysl mělo, protože to má opravdu veliký potenciál. Po divadelním překvápku dorazil na pódium nekomimi Jimmy Fallon v kimonu. Bylo to moje první setkání s Prasátkem, tak jsem byl zmatenej nó. Proč se praotec Japonec spletl nám Prasátko vysvětlil záhy. Fantastická, odborná přednáška, profesionálně připravená a nabitá informacemi. Mohla by se objevit někde na netu, aby poučila všechny čtenáře Blesku o zemětřesení v Japonsku a hrozbě radiace. Víc nemusím dodávat. Na pódium skočil pohledný blonďáček a já začal vyhlížet Adélu Banášovou, protože přednášející Koki vypadá a mluví úplně jako Sajfa. Přednáška Interweb a 4chan jako taková byla vpodstatě naprosto katastrofická. Nedozvěděl jsem se vůbec nic. Ale přitom jsem se celou dobu trvání přednášky smál. Powerpoint byl napraný megavtipnými obrázky a videi. Pro příště je moderátor úplně zbytečny. Stačí promítnou na plátno, publikum už si s tím poradí. To byl můj poslední sobotní bod programu a vyrážím směr Vinohrady.

Neděle:
Po nabíjejícím spánku jsme dorazili na promítaní Domu z malých kostek a Dívky co proskočila časem. Oba filmečky už jsem dřív viděl a tak mě neměly čím překvapit. Přesto jsem byl z opětovného shlédnutí Toki wo kakeru shoujo hodně nadšený. Je to fantastický film, který by neměl žádný otaku minout (a další potvrzení Animefestí kvalitativní krutovlády). Příjemně naladěni jsme pokračovali v opravdu dobré přednášce Procházka světem mangy pro dívky. Dokonce jsem si nějaké dva tituly i zapsal a kouknu se po nich. Přednáška byla klasicky sestavena (historie, žánry a zásadní tituly). Informačně byla opravdu nabitá věcmi, které jsem vůbec nevěděl. Pootevřelo mi to vrátka manga průmyslu zase o něco víc. Zbytečné možná bylo vysvětlováni definic shoujo, shonen anebo i volume. Ale kdo ví, třeba se v sále našel někdo úplně neposkvrněný. Po ukončení přednášky se na nic nečekalo a rovnou se spustil ode mě velice očekávaný Trigun film. Na zakončení to bylo naprosto perfektní. Celou stopáž se 100% sálu nahlas smálo a ještě to probudilo návštěvníky umírající únavou. Scénaristicky to tedy trochu pokulhávalo. Holt to byla jen natažená průměrnější epizoda série. Animace fantastická, ale nějaké kulervoucí akce jsme se nedočkali. Nabití energií po filmu přišlo málo očekávané zakončení. Podle organizátorů se sešlo neskutečných 1600+ navštěvníků, znovu se poděkovalo sponzorům a přešlo se na tradiční pokládání otázek. Těšit se můžeme znovu na zahraniční hosty (tentokrát snad i z řad mangaků) a pochopitelně další skvělá promítání. Hodně mě potěšila otázka, která se zajímala o budoucnost Ren Ai soutěže. Na tento animefest jsme visual novelu připravovali, ale pak se k nám dostalo, že soutěž se vůbec vyhlašovat nebude. Proto mě potěšila jiskřička naděje a snad se na další ročník vyhlášení dočkáme. Čím dřív tím líp.

Z psaní reportu jsem teď vyfluslý, takže už si nevzpomínám co dál bych dodal. Organizátorům děkuji a mně teď začíná další roční žití ze dne na den až do května přístího roku ;-D . Všem se omlouvám za případné překlepy a gramatické chyby. Článek opravím někdy v průběhu života.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Nya-chan Production Nya-chan Production | E-mail | Web | 9. května 2011 v 11:51 | Reagovat

Krásný report, díky za něj!

Ad AMV: Snad to bude lepší.

Ad Grek: Grekův syn nejsem, i když jsem se také oholil, jen jsem (s jeho svolením) oužil některá jeho slova o 5cm :)

Ad přednáška: Holt uvést publikum do "kompletního" Touhou je takové dost záludné a na dlouho. Snad příští věc nebude tak faktická, i tak díky za feedback :)

2 Myra Myra | 9. května 2011 v 13:21 | Reagovat

Jdu se jako cosplayová Alicia ozvat za amatérské cosplayerské divadlo... a poděkovat, žes nás až tolik (vlastně téměř vůbec) neposlal recenzí do pekel =) Víme, že to bylo chvílemi hloupé, chvílemi trapné, chvílemi nepovedené, ale snad chvílemi i vtipné... U nás strašným způsobem zapracovala tréma (člověk je v jedné velké křeči), naprosto nás na poslední chvíli zradila technika (ne že by se to nedalo čekat...) a taky to, že zkoordinovat a nahnat osm lidí na zkoušku půlhodinového divadla je prostě zlo. Nevěřila bych, jaký bude problém se sejít.
Ale vážně doufám, že se tahle krátká amatérská cosplay divadla objeví i v příštích ročnících, přijde mi to jako dobrý nápad, takové úsměvné zpestření programu a hlavně šance pro naši cosplay scénu. Hlavně si pak člověk říká "když jsem přežil ty trapné chvíle před publikem, už mě v kostýmu nemůže nic rozházet" =D

3 hintzu hintzu | E-mail | Web | 9. května 2011 v 20:19 | Reagovat

Aha! Už vím, na co jsem zapomněl… samozřejmě, Syky, měli jsme předem připravená videa „vykliďte sál, větráme“, ale během příprav jsem na ně zapomněl:(

Co se týká mé přednášky, asi bys byl v šoku, ze 2/3 se týkala kořenů upírů v Evropě a v Japonsku, takže na řešení moderního upířího porna (true blood) nebyl čas:) Ale zmínil jsem alespoň letmo Upíří deníky.

4 Lusi Lusi | Web | 9. května 2011 v 23:57 | Reagovat

Ooo, děkuji za pochvalu. Ta batolata rozhodně stojí pro příště za zvážení ~__^
Co se týče konceptu - loni jsem  vymyslela celkem logickou osnovu pro žánrovou přednášku, po které jsem letos sáhla znovu v podstatě záměrně (resp. nenapadla mě žádná chytrá obměna základní šablony, která by to logicky nerozhodila ;o) Ale pokud jsi viděl třeba moje "hrdinky" loni na Akiconu, tak doufám, že ty ti nepřipadaly podle stejného vzoru (protože ty měly koncept ... no v podstatě žádný pořádný neměly... ehm... ^.^')
A jinak super report. Teorie o příbuzenském vtahu Greka s Wolfiim mě úžasně pobavila. A takové celkové pozitivní vnímání Animefestu taky vždycky potěší.

5 Arenoth Arenoth | 10. května 2011 v 22:31 | Reagovat

No za divadlo se trochu omlouváme, nejde o to že by bylo spíchnuto horkou jehlou ale spíše o to, že technika selhala, ono zpoždění 1h mluví za vše. Bohužel jsme neměli možnost vyzkoušet generálku se zvukem, osvětlením apd takže to opravdu opravdu bylo velmi náročné na nervy což jak Myra psala se podepsalo na výsledku. Ale tak snad jsme takový malý předvoj pro další ročníky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
SEO