Sezóna 2011 - Léto 2

18. července 2011 v 20:20 | Sykysan |  ANIME

No. 6: Co se nedá číslu šest rozhodně upřít tak je práce s atmosférou. Utopické (?) město a lidé v něm působí velice svěže i když nic nového do žánru nepřináší (o snových představách na začátku dílu netřeba mluvit). Dále je to výborně stavěná atmosféra mezi charaktery. Interakce je velmi živelná a přitom pozvolná. Zejména vznikající vztah mezi ústřední dvojcí je pojat velice přirozeně a přitom originálně (skoro to smrdí shonen-ai). Premisa nám toho zatím moc neprozradila, ale myslím, že i když je svět zasazen do sci-fi budoucnosti, bude se tu hrát především na vztahy a emoce. Animace se pohybuje v příjemném nadprůměru a charakter desing je překvapivě docela umírněný a drží se při zemi. Což vždycky potěší. Tenhle kousek zatím splňuje očekávání, takže s ním asi chvilku zůstanu.


The iDOLM@STER: Tahle velice očekávaná sérka se evidentně pokouší zaujmout nejen fanoušky hry, ale i fanoušky fenoménu K-ON. Jinak si nedokážu vysvětlit až podezřele velkou podobnost v designu, animaci a vlastně celkovém vyznění. A není ce čemu divit, vždyť je to stejné téma. Vpodstatě jim to nemůžu mít za zlé, protože to funguje. S primitivní představovačkou se tvůrci poprali docela dobře. Při takovém počtu postav to snad ani jinak nešlo. Navíc se tímto zvláštním konceptem hrdě přihlásili ke kořenům. I když pokud se ho budou držet celou sérii, hrozí, že velice rychle omrzí. Nejhůř se iDOLM@STER zařadí někam do průměru a to zas není tak špatné. Vyzkouším druhý díl a uvidím co dál.


Usagi Drop: Na začátku mě tvůrci nachytali podivně vodovkovým stylem, ale naštěstí se vše spravilo a výborný charakter design doplnila přiměřeně vhodná animace. Takhle nějak si představuju vizuálně příjemné anime. Malá Rin je nemanželské dítě, které se ocitlo na pohřbu svého starého otce. Daikichi je tohoto starého pána vnuk. Oba naši hrdinové jsou samy a tak je zápletka na spadnutí. Premisa je jednoduchoučká, ale přesto se na ní dá určitě hodně zkazit. Tohle pravděpodobně nebude ten případ. Náznaky dobře se rozjíždějící série ucítíte především ve skvělém načasování momentů s emocionálním nádechem. Téma by klidně mohlo sklouznout k citovému vidírání. To se naštěstí nestalo. Naopak, je tu cítit respekt a dobrý úmysl autorů. A nakonec ani humor není pozadu. Sám nevím, jestli budu v sérii dál pokračovat, ale rozhodně ji můžu doporučit.


Mawaru Penguindrum: Dámy a pánove, zde zbystřete. Tenhle nový kousek totiž napsal a režíruje sám Ikuhara Kunihiko. Že nevíte kdo to je? To je ale velká chyba! Tento člověk nám totiž dal televizní Sailor Moon a především revoluční Shoujo Kakumei Utena. To je informace vskutku nezanedbatelná. Jako veliký fanoušek Uteny jsem tedy vkládal do této sérky velké naděje. A zatím nemůžu posoudit jakým směrem se tentokrát Ikuhara vydal. Čeká nás pochopitelně hodně jednoduché i hluboké symboliky, tentokrát nejspíš rafinovaně poschovávané. A první díl je úvodem opravdu velkolepým. Nejdřív na vás vybalí dojímavý životní příběh tří sourozenců, aby vás v závěru uzemníl šílenou, energetickou a surrealistickou "mahou shoujo na cracku" jízdou. Můžeme tu snadno vysledovat základní prvky z Kunihikových dřívějších děl. Tyto prvky pak zahání do extrému, ale nedá se říct, že by to extrém opravdu byl. Je to hledání nových postupů ve vyprávění a já mu to sežral i s navijákem. Hlavní hrdinka se šarmem Drossel von Flügel v pár minutách roztrhá i ty nejroztodivnější shaftovské výjevy a to už je co říct (inspirace samotným studiem Shaft je více než možná). Nedá se zatím mluvit o kvalitách či nekvalitách, ale rozhodně to stojí za zkoušku. A ani autor nám v záměru evidentně nic netají: nepřehlédnutelný odkaz na Alenku v říši divů je toho důkazem. Lidem co v anime rádi experimentují nemusím ani doporučovat.


Ro-Kyu-Bu: Malé mimozemšťanky hrají basketbal. Tohle anime můžu doporučit snad jen ortodoxním fanouškům lolitek. A hrdinky opravdu vypadají jako typická představa mimozemšťana, jen navíc s barevnými vlásky. Scénáristicky je to jednoduché jako získat právní titul v Plzni. Animačně průměrné a vlastně...mně se o tom vůbec nechce psát.


Nekogami Yaoyorozu: Když není nějaké pořádné Touhou anime po ruce (Anime Tenchou x Touhou Project stále marně vyhlížím) musíme vzít závdavkem něco jiného. Něco podobného, něco co není úplně imbecilní, něco jako Nekogami. Moc roztomilý kousek se zjevil pro mě zničehonic. Je to takové Lucky Star v touhou stylu. Slice of life ze života obyčejného kočičího božstva. Inspirace Touhou je nepopiratelná (autoři mangy dělali i Touhou doujiny) a není to vůbec na škodu. Alespoň částečně je zacelena díra, po které je taková velká poptávka. Jsem rozhodnutý si tento kousek hodně užít, tak snad se to nepokazí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
SEO