Sezóna 2011 - Podzim 3

18. října 2011 v 11:57 | Sykysan |  ANIME
Tamayura: Hitotose: Slice of life podle klasicke šablony s hlavní hrdinkou jejíž vášeň je focení? To jste jako natočili anime o mně??? 4-dílné OVA na sebe nenechalo moc dlouho čekat a já mám v chuť si tento kousek naprosto poživačně vzít jen pro sebe:-). Přesně tento typ slice of life už na scéně chvilku chyběl. Z Nichijou se vyklubala spíš megakomediální dadaistická koláž a tak jsme si letos dojímavé rozjímání nad díblíkovskými charaktery vůbec neužili. Nebo aspoň né do sytosti. Tématicky by se dalo říct, že je to podobné Sketchbooku (tomu plných barev:-D ). Přesnější srovnání mě ani nenapadá a navíc je to srovnání putující přímo od srdce (pokud jste Sketchbook: Full Color's neviděli tak honem napravit). Vizuáně se Tamayura drží žánru ke kterému připadá, takže umírněnější design, realistická pozadí a tlumené barvy - je to mnoha sériemi ověřená praxe a funguje neustále. O focení vám toho tenhle rozkošný kousek moc neřekne, ale mě donutil oprášit mou starou Yashiku.

Mashiro-iro Symphony: The Color of Lovers: = Hoshizora E Kakaru Hashi, Ore-tachi Ni Tsubasa Wa Nai, Green Green, Shuffle!, School Days, Akane-iro ni Somaru Saka, Seitokai no Ichizon, Yosuga no Sora, Kimi ga Nozomu Eien, Myself ; Yourself, Ai Yori Aoshi, Wind: A Breath of Heart, Tayutama: Kiss on my Deity, W: Wish, Fortune Arterial, Gift: Eternal Rainbow, H2O: Footprints in the Sand, Kanojo x Kanojo x Kanojo: Sanshimai to no DokiDoki Kyoudou Seikatsu, Kono Aozora ni Yakusoku wo, Tsuki wa Higashi ni Hi wa Nishi ni: Operation Sanctuary, Akane-iro ni Somaru Saka Hardcore, Lovedol: Lovely Idol, To Heart.

Persona 4 The Animation: Hned v první sekundě zapůsobí na diváka poskvrněného Persona sérií hudební theme Welvet room. To v nás nastartuje fanouška a zajistí si to dostatek pozornosti na celý díl. Celkově se hudební podkres drží předlohy, což je jen dobře, protože lepší herní soudtrack mají už snad jen Final Fantasy. Nemusíte se bát, že Personu nepochopíte pokud jste hru nehráli. Možná vám uniknou některé narážky a pomrknutí na hráče, ale to není pro příběh důležité. Je to vpodstatě série jako každá jiná, jen pod herní frančízou(strašný slovo). Anime je plné sytých barev, zajímavého stínování a herní charakter design je vymazlený do posledního detailu. Atmosférou se to drží jidne, ale je to dodatečně přidaná hodnota. Animačně je to skvělé. Vypadá to na velice důstojnou adaptaci. Já se jí prozatím vyhnu, protože 4ku mám v plánu si zahrát a tohle by bylo kontraproduktivní.

Boku wa Tomodachi ga Sukunai: Tuhle sérii předcházela pověst významné události a tak by ji neměl nikdo minout i přes vyhlídku průměrnosti. "Významná událost" se postarala o moc pěkný charakter design a velice zajímavý seiyuu cast. Na takovou "legendu" to má v některých momentech hodně nezvládnutou animaci. Celkově se to tváří hodně draze a vypiplaně, ale není tomu tak. Když srovnáme například tématicky a charakterově podobnou Haruhi...je to nebe a dudák. Velikým překvapením je hypnotická hudba, která by mohla být jedním z hlavních atributů této série. Tajemný chillout vytváří unikátní atmosféru i z obyčejného rozhovoru (bohužel jej pak vystřídá nesnesitelný popík). Se zajímavým střihem tak z prvního rozhovoru Kodaka a Yozory vzniká poměrně určující směr, jakým by se mohlo Tomodachi ubírat. Posledním zásadním problémem je pak plochost scén. Zapomeňte na přežitek zvaný perspektiva, letos letí dysesterognozie. Je to otravné, laciné a docela zásadně to ubírá na atmosféře. Scénaristicky si nemám na co stěžovat. Premisa mi příjde fajn a přestřelky mezi hlavními hrdinkami mi příjdou vtipné. Celkový dojem je však průměrný s šancí na zlepšení. Druhý díl a uvidím co dál. (Ending aspiruje na song sezóny.)

Mirai Nikki: Populární/kvalitní manga. Tragický OVAčko. Tohle mohlo dopadnout všelijak. Nedopadlo to tak špatně jak jsem po OVA předpokládal, ale terno to taky není (I když 3D Deus je stále obří přešlap!). Dopředu říkám, že čtenářům předlohy to nemůže dát nic nového. Kresbou a animačně je to na velice vysoké úrovni (tak nač ten 3D Deus?). Řemeslně je to velmi zdařilá adaptace, ale atmosférou se to k manze přibližuje jen částečně. Možná je to taky kvůli nevydařenému dabingu. Hlavní hrdina Amano zní jako znásilňovaný chlapeček nebo potencionální lesbička - podle toho jestli se zrovna něčemu diví nebo má hysterický záchvat. Zatímco hlas jeho kolegyně v osudu (Yuno) evokuje spíš pokémona. Člověku neposkvrněného mangou to však můžu doporučit vřele. Sám u série nejspíš zůstanu, protože mangy mám jen několik kapitol a tak jsem zvědav jak budu vnímat anime od kapitoly, kterou jsem už nečetl. (Proč? Proč ten 3D Deus???)

UN-GO: Mám moc rád křížení žánrů a především když se s jiným kříží detektivka. Otvírá daleko víc možností si pohrát s kompozicí jednotlivých případů pokud je do nich vložen nový prvek. To si japonci moc dobře uvědomují a rádi to využívají, ale bohužel s tím neumí pracovat. Své hrdiny vydávají za geniální detektivy, ale přitom to jsou jen opravdu hloupí pozéři. A to především kvůli naprosto triviálním zápletkám (asi po minutě zcela prokouknutelné), které jsou vehementně vyřešeny směšně velkolepým odhalením. Přesně tohle je případ UN-GO. Už jsem si na to naštěstí zvykl a tak mě mohl zaujmout aspoň svěží design a zajímavě vymyšlené reálie. Charaktery jsou taky velmi zajímavé a navíc se pohybují v neotřelém politickém prostředí. Je to 50:50 demence proti sympatiím. Tady vám nikdo neporadí, musíte ochutnat na vlastní pěst.
A schválně...kdo našel Miku?

Guilty Crown: Mě si strašně snadno koupíte. Neustále melu o tom jak chci prokreslené charaktery a super zápletku, ale když má anime opravdu dobrou animaci, tak může být sebetupější, ale zvládnu na to koukat hodiny. Opravdu mi to často ke štěstí stačí. Proto bylo Guilty Crown odsouzeno do mých watching dlouho předem. A jsem rád, že si kvůli animaci nebudu muset protrpět tunu balastu. Tenhle kousek je totiž jednoznačně vrchol sezóny. I přese všechny kýčovité prvky působí mocně. Geniální úvodní scéna je jen ochutnávka. Crown je dokonce tak "odvážný" že dodržuje aristotelskou kompozici, takže si ve dvaceti minutách prožijete instantní katarzi odplálenou výstavní anagnorizí. Technická kvalita je tak skvělá, až se zdá malichernou. Ani některé kino snímky nemají tak dokonalou animaci. Design klasický, ale jen proto, že nepotřebuje být originální. Nepotkáte tu moment, který by precizně nesměroval děj tou jedinou správnou cestou. Na tak malém prostoru se o postavách dozvíte vše zásadní bez zbytečného okecávání. Formou vyprávění jsou činy a né slova (!!!). Lahůdka která se klene nad akademiky i ignoranty a převyšuje jejich ortely. A stačilo tak málo.

Podzimní sezónu hodnotím velice kladně. Minimum vyložených omylů a mnoho potencionálně kultovních kousků. Na Nový rok si připravým nějaký bilanční honotící článek a koukneme se na ty nejlepší a nejhorší kousky za tento rok:-) Anime zdar.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nya-chan Production Nya-chan Production | E-mail | Web | 18. října 2011 v 15:35 | Reagovat

Mirai Nikki animačně zvládnuté? To jsme museli vidět jinou epizodu :)

2 Sykysan Sykysan | Web | 18. října 2011 v 19:26 | Reagovat

jako za tím si docela stojí...není zrovna standartní mít pěkně animovanou simulaci šitokýho objektivu a nezaznamenal jsem tam vyloženě nějaký kiks...ale je fakt, že jsem to sledoval těsně po ne moc podařeném Tomodachi, to mohlo mít vliv na vnímání Nikki:-D

3 xD xD | 25. ledna 2014 v 14:20 | Reagovat

Ta hatsune tam :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
SEO