Sezóna 2012 - Zima 1

13. ledna 2012 v 22:17 | Sykysan |  ANIME

Nisemonogatari: Bakemonogatari2 - a nic jiného jsme taky neočekávali. Druhé řady všetšinou v prvních dojmech nekomentuju, ale tady vyjímku pochopitelně udělám. Shaft až do morku kostí, s dechberoucí animací a ještě lepším grafickým zpracováním. Bakemonogatari je bezpochyby vyjimečným kouskem, ale zdá se mi, že často zbytečně přeceňovaným. A Nisemonogatari se křečovitě drží své starší sestry. Shaft celkově scénaristickou průměrnost dost dobře maskuje za dokonalé vizuální zpracování a různé jiné manýry (s vyjímkou Madoky). Vizuál je ovšem tak zdařilý, že by možná komplexnější příběh dělal z jejich sérií nestravitelnou záležitost. Nisemonogatari je tak tedy vykrystalizovaným Shaftem (či vykrystalyzovaným Bakemonogatari) a ukáže nám, že anime jde dělat i jinak. Líp.


Kill Me Baby: Pamatujete si na tu spolužačku na střední, co zabíjela lidi? Všichni jsme takovou měli. Podrážděná tsundere, co pro zloměný vaz nechodí daleko. Užili jsme si s ní hodně zábavy i problémů. Vždyť byla přece zabiják. Jo a ještě ta ninja z béčka. To bylo taky číslo. A teď si představte, že všechny ty trampoty někdo převede do komediálního slice of life. No nebyla by to zábava? No... Technicky se Kill Me Baby drží někde v začátcích velkého boomu slice of life a poměrně mu to sluší. A jak to u tohoto žánru bývá, je stopáž jednoho dílu rozkouskována do hromady menších skečů. Ovšem to, co ve včech ostatních sériích podobného typu funguje úplně samo, tady selhává na celé čáře. Samotné skeče jsou hodně vtipné, ale pointy se k vám dostavují se spožděním. Problém je především v tom, že málokdy pochytíte kdy jednotlivé kousky začínají a končí. Díl si nedokáže udržet konzistenci. Dokonce ani jediný postupně vypointovaný podklad, který by to množství vtípků nějak držel pohromadě. Vzniká tak sympatický, ale těžko sledovatelný popcorn, který musíte jíst ze síťované tašky.


Inu x Boku: Kousek, který se křečoviťe snaží zalíbit úplně všem. Za svým cílem jde s vypočítavou přesností. První setkání hlavní dvojce je něco tak trapně vykalkulovaného až se divím, že si tvůrci myslí, že jim na to někdo skočí. Inu x Boku se horlivě snaží být superdramatický a následně legračně nad věcí, ale přitom z něj teče neupřímnost po hektolitrech. Charaktery jsou okázale cool, scénář promyšleně stereotypní, animace podle posledních trendů. Bohužel žijeme na planetě Zemi a tak nemám pochyb o tom, že z tohoto kousku bude velký hit. Já ho vehementně vynechám a budu se dál rochnit ve svém pseudo-intelektuálním snobismu.


High School DxD:
Otaku17: Viděl jsi už DxD?
KurosawaEchiLover: no jasně vole krutý jak prase
Otaku17: No já nevím, je to takový stereotypní.
KurosawaEchiLover: pičo vole co máš jako?
Otaku17: Ale nic, v poho.
KurosawaEchiLover: nejvíc bych mrdal tu redku
Otaku17: Jo, no. Je nejhezčí.
KurosawaEchiLover: a to prádlo, uplně mi z něho hučí
Otaku17: Jen moc nechápu ty kouzla tam.
KurosawaEchiLover: vole jaký kouzla? XD
Otaku17: No jak se mění na ty démonky atd...
KurosawaEchiLover: maj skvělý bradavky
Otaku17: Jo, je to moc hezky nakreslený, ale nic originálního. Tohle asi vynechám.
KurosawaEchiLover: nechápu tě vole, dyk je to nejlepší
LaBlueBoy přijal multichat
LaBlueBoy: DxD RULEEEEEEEZZZZZ!!!
KurosawaEchiLover: JOOOOO VOLEEEEE!!!
Otaku17 opustil multichat


Another: Tak hned pro začátek, aby se neřeklo, vás tahle hororová lahůdka odzbrojí precizně prokreslenými pozadími a animací na té nejvyšší úrovni. Na chvilku vás pak schladí vyložene (hudebně) hnusný opening, aby se Another vrátilo zpět do svých kolejí a rozjelo atmosférickou jízdu. Charakter design se drží někde mezi Irohou a novým Idolmasterem, takže radost pohledět. Překvapí i konzistentní barevnost, která se nedrží za každou cenu hororových standartů. Potěší i příjemný retro soundtrack. Hororová atmosfére se tu staví klasickými postupy, ale přitom ostatní scény zdobí mnohé režisérské vychytávky. O Another je opravdu dobře postaráno a i kdyby to nebyla zrovna mega pecka, stále bude velmi příjemné si tuhle sérii skouknout.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nya-chan Production Nya-chan Production | E-mail | Web | 14. ledna 2012 v 0:29 | Reagovat

"Na chvilku vás pak schladí vyložene (hudebně) hnusný opening, aby se Another vrátilo zpět do svých kolejí a rozjelo atmosférickou jízdu."

Už jen po těchhle řádcích jsem tušil. A JO. Je to Ali Project. Another zní dobře. Asi tak jako Shigofumi, další dobrá věc zmrvená Ali Projectem. proč je k tomu vůbec ještě pouští? >.>

2 Sykysan Sykysan | 14. ledna 2012 v 1:39 | Reagovat

Nevím...asi to zní jakože alternativně:-D

3 Grek1 Grek1 | 17. ledna 2012 v 9:57 | Reagovat

Teda použít slovo alternativně ve spojení s Ali Projectem je stejné jako použít výrazu inovativní pro popis tvorby Yuki Kajiury.

A proč je k tomu stále pouští? Taky nechápu.

Jen pro upřesnění co přesně Sykysane bereš jako "scénáristickou průměrnost"? Abych si mohl udělat obrázek o významu tohoto slovního spojení ve tvém podání, a následně mohl reagovat na hodnocení Nisemonogatari.

4 Sykysan Sykysan | 17. ledna 2012 v 13:42 | Reagovat

Nejlepší příklad je přímo Bake/Nisemonogatari...v pravém sloupci scénáře je 10 normostran zbytečně nataženého rozhovoru/monologu/odstavců textu na libovolně barevném pozadí (které samy o sobě nikam nevedou), zatímco v levém sloupci je jedna věta co scénu uvádí a druhá co ji uzavírá (vlastně sen každého režiséra, který toho naštěstí využívá a proto je Bakemonogatari tak dobré) a papír doplňuje težko definovatelná změť navzájem se překrývajících hesel technického scénáře...u komediálních anime to mají zase naopak...více či méně to platí pro celou jejich tvorbu...a jak píšu, s vyjímkou Madoky, její scénář by se měl učit na hodinách postmoderny...

ps - celý můj popis je pochopitelně nadsazený (pro ukázku)...tak se ho prosím nechytej doslovně...velký výprask čekám i tak:-D

5 Grek1 Grek1 | 18. ledna 2012 v 10:09 | Reagovat

Takže jako scénáristická průměrnost je nastavování scén zbytečnými dialogy/monology, které nikam nevedou. Zatímco by k pochopení dané scény naprosto stačila věta na začátku a na konci.
Tedy nevím, čím přesně jsou pro tebe nastavované dialogy/monology v monogatari sériích, když rozebírají události dané scény či těch předchozích a slouží k lepšímu pochopení nejen událostí, ale i úloh a postojů aktérů.
Zkus tento bod trochu více rozebrat prosím.
(Předem tě i požádám, pokud začneš používat termíny jako "posun děje" a "vata" nedejbože Napůlismy "aktivní a pasivní děj", abys jejich význam, tak jak jej chápeš osvětlil. To proto, že chápání významu těchto termínů se mezi jednotlivci diametrálně liší)

I bez těch informací si dovolím jistého vyvození tvých věcí, z doposud poskytnutého vysvětlení, takže jej ber s rezervou.
Tím pádem je pro tebe scénáristickou nadprůměrností stav, kdy máš dílo celé vyprávěné z pohledu třetí osoby, která se nezaobírá podrobnějším popisem scény (vidíme ji přece), ale jen strohým konstatovaní stavu děje a přítomných postav. Jednotlivé postavy pak mají možnost pronášet jen jasné a krátké repliky, které se týkají dané scény, protože zbytek zastane věcně správně výše zmiňovaný vypraveč.

Nebo druhá možnost. Minimalismus na straně zobrazení a aktéři pronášející jasně formulované věty, které popíší scénu a jen ji. A to do posledního detailu včetně svých tendencí a postojů.
Dialog existuje jen v případě nutnosti vyříkat si věci na rovinu.

Výše zmíněné dva body jsou snahou o výklad důsledků tvého hodnocení spolu s jejich přehnání ad absurdum.

Mimochodem nic z toho se nehodí na popis děje Madoky. A rozhodně to pošlapává i tebou vyzdvihované Nichijo.

Nebo snad byly třeba Kyubeeova vysvětlení včetně vlivu na historii ke škodě? A přitom je to natahování monologem, který nemá v dané scéně vlastně význam.

A asi se budu muset smířit s grafománií

6 Sykysan Sykysan | 18. ledna 2012 v 13:49 | Reagovat

Tak to jsme se úplně nepochopili, i když tvoje interpretace mých slov mi napověděla, že bych se asi měl lépe vyjadřovat. Takže předem upozorňuji, že tahle polemika možná povede úplně do prázdna.

Co se scénáře týká. Ten má jako všechno na světě nějáká pravidla, nejaký řád. A jak víme od Augustina, rovnováha/harmonie/poměr je ta pravá cesta. Dobrý scénář si tak představuju jako ideální poměr mezi konkrétním popisem scény, přímou řečí a správným technickým rozložením (styl záběru). Bakemonogatari má scénář kvalitního obsahu, ale špatné formy(a navíc je přetechnizovaný - častý střih, rychlé přecházení z detailu na celek atd.)...zatímco jinde nastává spíš problém literární nekvality, ale správného dodržení formy (oba považuju za defektní stejnou měrou). Takže východisko z popisu v mém předchozím postu pochopitelně nemůže být jeho opak, ale rovnováha mezi nimi...
Takže přiznávám malé pochybení, že jsem neměl napsat, že jsou jejich scénáře průměrné, ale že jsou průměrně napsané. Což situaci zas tak nemění (pro mě osobně).

Ale i tak považuju Bakemonogatari za katarzické...to jen pro jistotu, protože se mi zdá, že mě máš za Shaftovského "heretika":-D Prostě jen nesouhlasím s jednou složkou jejich práce, kterou mám sám v sobě odůvodněnou. Nepopírám jiné přístupy k jejich práci. Nerad bych aby to sklouzlo do stylu kýčovité debaty o smyslu života, štěkání o rozdílech mezi muži a ženami nebo o tom jestli je lepší Rei nebo Asuka...

PS - Asuka!...logicky!!!

7 Grek1 Grek1 | 19. ledna 2012 v 9:00 | Reagovat

Tak po tomhle je to už jasné. Děkuji. Nemám tě za kacíře ani SHAFTu ani ničeho jiného. Jen si rád rozšiřuji obzory v rámci hodnocení a přijímání nejen anime různými lidmi. Je to mnohdy dost poučné a k tvému názoru musím jen říci, že stojí na jasných závěrech, o jejichž zjištění mi v této debatě šlo.

Každý máme jiný vkus a nikdy neškodí poznat hlediska druhých.

p.s. Asuka a logicky? Kdepak. JEDINĚ REI!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
SEO