Animefest 2012

8. května 2012 v 21:53 | Sykysan |  REPORTY

Animefest je moje conventione mater a tak se na něj rád vracím už několik let. Letos to bylo pro mne však poprvé, kdy jsem zažil změnu prostor (pokud nepočítáme změnu Internationalu za Continental). Osobně musím říct, že výstaviště Animefestu neskutečně sluší, ale jak se ukázalo, stále je pro ně kongresové centrum a Rotunda málo:-) Ale nepředbíhejme. Ještě než začnu psát o programu samotném, zmíním se o naší malé animefestí odbočce. Před registrací jsme se totiž sešli s Motim a Ruchii v centru a šli se adekvátně rozloučit se Scalou. Na chvíli jsme se Scalou pokecali a pak se nadobro rozloučili.


Tradá na Výstaviště. O výstavišti jsem měl na fakultě moc hezký přednáškový cyklus, takže jsem se těšil až si najdu vhodnou chvilku a pěkně tento architektonický skvost prošmejdím. Naivka. Napráskanost programu mi dovolila se uvolnit až někdy v sobotu asi na půl hodiny. I přesto jsem měl pocit, že jsem toho zdaleka nestihl tolik, kolik jsem mohl. A ješte poslední poznámka. Jestli vám příjde report zmatený a nezáživný tak máte úplnou pravdu. Letos mě množství vjemů tak popletlo, že sám nejsem schopen pořádně určit nějáký ucelený názor na letošní Animefest (taky je možnost, že už jsem našimi cony dostatečně naplněn a už nemám co říct). Důkazem, že to ze mě lezlo jako z chlupaté deky budiž na cylona podezřele pozdní "odevzdání" reportu:-)



Výčet bodů programu, kterých jsem se zúčastnil: Zahájení +AMV + křest Vějíře, Beseda a autogramiáda s autory Vějíře, Zájmové aktivity na školní půdě, Duševní obtíže kreslených hrdinů, Fanfikce, Mothy, Národnostní archetypy v anime, Fantasy pre dievčatá, Ze života středoškoláků, Omyly o anime, Vyhlášení soutěží, Princezna a pilot, Yaoi očima akademiků, Knihomolka, Hlasy z hvězd, AMV budíček, Ponyo z útesu nad mořem, Smrt - srovnání kultury smrti v Čechách a v Japonsku, Vzestupy a pády japonského videoherního krále, Zakončení conu.

Pátek:
Po příjezdu na zastávku Výstaviště nás překvapila docela dlouhá fronta, která však velmi rychle odsýpala, takže čekání se neprotáhlo ani na čtvrt hodiny. Uvnitř jsme zasedli ke stolkům a počali vybarvovat naše programy. Mávali každému kdo se k nám hlásil a pomalu se aklimatizovali. Zanedlouho potom se k nám přidal zbývající čtvrtý cylon Daji. Nahlédli jsme do všech sálů, rekognoskovali terén a pak se vydali do Rotundy na Zahájení. V této chvíli jsme s Ruchií odtrženi od zbytku cylonů a snobsky si nakračujeme do první řady, kde máme zarezervovaná VIP místečka (vysvětlení později). Tady potkáváme Yuffie se kterou pak průběžně prokecáme vpodstatě celé zahájení. Toho se ujímají hlavně Trpaslík s Kalisto a Animefestí maskoti. Zatímco Trpaslík a Kalisto byli vtipní, struční a nenucení...maskoti byly pravým opakem. Celé to "představení" bylo hrozně trapné a zbytečně prodlužované a jeho pointa byla...za rok na dalším Animefestu. Skvělý. Nebyli ani moc sehraní a dost nemotorně si skákali do řeči. Což překvapí hlavně ve chvíli, když si uvědomíme, že jsou ti samí lidé co každý rok moderováním cosplay divadla válcují samotné soutěžící. Ocenit na nich však šly výborně udělané kostýmy. Osobně mám raději (originální) obvazem opásanou pohodářku, něž infantilní a moc smysl nedávající steampunkovou princeznu a jejího dračího bišíka (odmítam si přiznat, že je to jeden a tentýž charakter:-D ). Ale zas evidentně to na lidi působí, když se na plakáty (?) rok od roku chytají další a další fanoušci. Překousnu to, přecejenom to není věc na které by mi záleželo. No dál...AMVčka!

Předem říkám, že letošní promítání bylo tak o dva řády kvalitnější něž minulý rok, ale jak poznamenal DanQ, letos nebyla žádná evidentní pecka ala "Flash Lagann". Ano, vás 90% namítne, že "přece Kulturista!!!". Dejte si ty AMV vedle sebe a posuďte sami. Navíc ani potlesk a ohlasy nebyly nijak extrémní (čímž jste mne mile překvapili při promítnutí Krávy. Byl jsem přesvědčen, že se u toho udávíte smíchy, ale nakonec jste to přešli s docela vlažným potleskem.) S mým hodnocením pak konkrétně dost zamávalo maďarské(?) Metamorphosis. Technicky a střihově naprosto nepřekonatelná věc, která cílí na efekt a naplňuje tak svoje poslání kompletně. Dál myslím, že se zase našly jeden/dva kousky, které prošly na úkor jiných, daleko zdařilejších AMV (kam se podělo Thousand Dreams?). No, ke konci dojmů ale musím ještě poznamenat, že mi nepřišlo moc vhodné rozložení samotných AMV. Nevím jestli se to dělá losem nebo je v tom dramaturgie, ale uprostřed se nastřádala tři pomalá a melancholická AMV za sebe a tím pádem třetí z nich bylo ve velice nevýhodne pozici uspávače publika. Celkový dojem je ovšem pozitivní a působící profesionálně. Co tam máme dál. No jasně, Vějíř. Tak k tomu není moc co dodat. Moc příjemný křest, kterého jsme se s Ruchií jako přispěvatelé účastnili z pódia (viz VIP místa vepředu...mysleli jste, že to bude něco lepšího, co?). Z celého křestu však stojí za zmínku hlavně dražba sakém pocákaného výtisku. Ani v nejdovočejších snech bych nepředpokládal, že se o něj strhne taková nemilosrdná válka. Z vyvolávací ceny 1 Kč se pokřtěný Vějíř 4 vyšplhal na nějakých 750 korun. Můj obdiv putuje výherci dražby, který s ocelovým odhodláním a ledovým klidem přehodil každého opovážlivce v sále. Potom následovalo velice rychlé ukončení zahájení a šup do "zóny kultury a oddechu" (hrozně vtipný název:-D ) kde se měla odehrát beseda a autogramiáda s autory Vějíře 4. Beseda se jaksi vytratila což vůbec nebylo na škodu, protože podepsat Vějíř si příšlo snad dvakrát více lidí než minulý rok. Takže o vyplnění času bylo postaráno. Taky se zde seznamuju s Čingizem jehož soutěžní AMV jsem nemilosrdně setřel. Nečekaně mi nevrazil facku, takže se navzájem ujišťujeme, že další den oba dorazíme na AMV sraz a jdeme si zase každý po svém. Mistryní v podepisování se stala Yuffie, protože nejen že se podepisovala lidem na prsa, ale taky se jim tam podepisovala i když o to vůbec nestáli a jen procházeli kolem:-D Rozená celebrita! (P)odepisování skončilo přesně ve chvíli, kdy už jsem se nervózně chystal na Lusiinu přednášku. Po cestě nabíráme zbytek cylonů a míříme do sálu A. V pátek ještě nebyly zápasy o místa tak akutní, takže jsme si vpohodě sedli do naší oblíbené druhé řady a vyčkali na příchod přednášející. Ta na pódium dorazila s omluvou, že je nemocná a že jí možná nebude moc rozumět. Já osobně zaznamenal jedinou změnu oproti jejím předchozím přednáškám a to šátek ovázaný kolem krku. Nemoc se evidentně nijak nepodepsala na profesionálním výkonu. Letošní její animefestí přednáška se však drobně lišila od ostatních. Dost mi připomněla přednášku, kterou kdysi měla v rámci Toulek japonskou kulturou. Zájmové aktivity na školní půdě byly velice informativní (snad polovina všech informací se týkala přímo školního systému v Japonsku) a poučné. Druhou půlku pak obstaralo Lusiino tradiční doporučení nejzajímavějších a reprezentativních anime sérií (skvělý výběr!). Zde musím Lusi poděkovat, že se stará o osvětu anime Nichijou. Skvělé zakomponování Go Fotbalu do přednášky mě hrozně potěšilo. Navíc jsem při tom zjistil, že číslo počtu fanousků Nichijou v ČR se pomalu a jistě blíží dvojcifernému číslu! To si budeme moct snad už za tři roky udělat na Animefestu sraz:-D To byla taková třešnička na skvělém dortu. Zase nevím co bych dodal. Lusi ví, že její přednášky zbožňuju a že na ně budu chodit až do smrti. Takže kdo na její přednášky chodíte, pište reporty, ode mě už to není zajímavé. Příjemně naladěni jsme se jen tak tak vecpali do Rotundy, kde nám hintzu předvedl své duševní obtíže (kreslených hrdinů). Neozbrojen prezentací jen podtrhl své kralování na poli přednášení. Zdálo by se to u kohokoliv jiného jako laksní a nezodpovědné, ovšem "nepřipravenost" je jediné slovo, které se v rámci této přednášky použít nedá. Téma atraktivní, dostatečně zajímavé a výborně odprezentované. Nic vyloženě užitečného jsem si neodnesl, ale čas to byl strávený příjemně. Hintzu nás z Rotundy vypustil přesně tak načas abychom stihli Wolfiiho žehlící prkna. Téma co mě vůbec nezajímalo, ale je to prostě Wolfii. V mém programu má speciální kolonku na odškrtnutí, takže návštěva byla nevyhnutelná. Jakože...počkat...cože? Když jsme dorazili k sálu B, čekala tam ještě fronta lidí na vpuštění. V sále navíc stále probíhala předchozí přednáška. Ale musela se dost protáhnout, protože už zasahovala do Wolfiiho času. Tak se to alespoň zdálo nám. Jenže ono to bylo úplně jinak. Fronta čekajících lidí nebyla vůbec fronta, ale shluk návštěvníků co se nedostali do sálu a přetahující přednáška byla Wolfiiho začínající. Masakr. Úplně beznadějně narvaný sál mě tak odeslal do mého lože na Vinohradech. Cylonské selhání na celé čáře. Motiho jsem nechal napospas promítání a já se připojil k Ruchii a Dajimu při cestě na zastávku. A teď přichází jeden z nejzajímavějších otaku zážitků jehož jsem byl přítomen. V tento čas (cca před jednou hodinou noční) totiž plánovalo odjet na spánek snad polovina úplně všech lidí na světě. Do poloprázdného autobusu se tak narvalo asi 13 miliónu otaku (oficiální čísla říkají, že jich na Animefestu bylo 2000, ale známe svý lidi). Poklona patří velice trpělivému řidiči, který vyčkal až se všichni poctivě na každé zastávce přeskládají. Navíc každé vyjetí ze zastávky bylo oceněno bouřlivým potleskem a pískáním (takové si nevysloužil ani hintzu na akicoňácké Typologii návštěvníků). Cítil jsem se ostatními velice spřízněn, alespoň něco máme všichni společného:-D Živí a zdraví jsme dorazili na nádraží, kde se všichni rovnoměrně rozprostřeli do ostatních autobusů. Já jsem svou festovní vestou (na zádech má Oto-sanův obličej) způsobil nervózní rozhovory animefesten neposkvrněných opilců a jedna slečna měla dokonce neodkladnou potřebu si mě pohladit. Za hodinku už jsem se vysprchovaný válel v posteli a dopřál si čtyřhodinový spánek.

Sobota:
Ráno jsem děkoval za vynález jménem MHD a zejména linku 26, která jede ze zastávky "na které bydlím" přímo na výstaviště. Z postele jsem spadl přímo do autobusu a o půl hodiny později jsem v zatáčce přepadl do sálu B, kde za deset minut měla začít přednáška s podezřele obecným názvem Fanfikce. Z fanfikcí už jsem docela vypadl. Jednou za rok přihodím něco do AF soutěže a pak jednu do šuplíku. Svoje fanfikční léta už jsem si "odepsal". Důkazem je několik tun mých po internetu se válejících Matrix fanfikcí na kterých jsem v pubertě opravdu ujížděl. Proto jsem se na tuhle hodinku těšil už od uveřejnění anotace. O přednášce samotné můžu docela s radostí prohlásit, že tohle byla ta nejhorší přednáška na Animefestu 2012 (pochopitelně z těch na kterých jsem byl). A s radostí to můžu prohlásit proto, že nebyla zas tak hrozná. Náplň byla trošku zmatená a né moc zajímavá, ale dalo se tomu říkat přednáška. Trošku smutné pak bylo, že nejzajímavějším momentem Fanfikcí byl Grekův příspěvek o autorských právech. Přednášející se však držela a byla občas i vtipná. Jen bych na ni chtěl apelovat co se vystupování a kompozice přednášky týče. K výstupování: je totiž jediný člověk jakého jsem měl možnost poznat, který užívá tři parazitní slova zároveň! U přednášky o fanfikcích docela síla. I když jestli to byla její první přednáška, dá se to pochopit. Ke kompozici je to třeba nelogičnost u vysvětlování pojmu Mary Sue. Není moc chytré nejdřív vysvětlit jak se Mary Sue pozná a teprv potom povědět co/kdo to je. I přes to vše říkám, nebyla to úplná katastrofa, prostě to jen nebylo moc dobré. Po Fanfikcích nám bohužel s Motim vznikla mezera, protože prostor pro FestPokec zabrali cosplayeři chystající se na soutěž. Byla to bohužel jediná možnost jak FestPokec absolvovat, protože dále v programu se mi vždycky s něčím kryl. Tohle považuju asi za nejsmutnější část festu, protože na Pokec jsem se opravdu těšil. Snad příště. Více než adekvátně nám však tenhle bod programu vynahradil pokec s Jarníkem a Lusi, kteří nám smutnou zprávu o změně programu oznámili. Od Lusi jsem se dozvěděl, že se jí o mně z pátku na sobotu zdálo. Krom děsivého zjištění, že se o mně někomu zdá (???proč???) jsem taky zjistil obsah toho snu. Zdálo se jí, že jsem ji cosplayoval. To není nic divného, to se může klidně stát. Ale taky se jí zdálo, že se kvůli tomu dusím (ano, její oblečení by mi bylo opravdu malé, přiznávám) a kvůli tomu se následně dusila ona. Nejen anime postavy mají duševní obtíže. Byl bych rád, kdyby se tu objevil někdo se snářem a pokusil se ten sen interpretovat. Mohlo by to být vtipné:-D Časová bublina nás posléze donutila jít na něco jiného. Jako cyloni jsme prostě nesměli moc zahálet, takže jsme se dostali na přednášku Mothy. No, být přítomna Virginia Woolfová, tak by nejspíš zrudla závistí, protože slečna přednášející Hopeles (to přece nejde mi takhle hrozně nahrávat:-D ) předvedla absolutní záchodový proud vědomí. Přiznám se, že takových 50% nedorozumění způsobila hlavně neznalost Vocaloidího universa, ale bohužel na přednášce, která ho měla přiblížit... Když s námi Daji odcházel ze sálu, tak poznamenal, že nechápe jaktože na tohle anime ještě nikde nenarazil. To mluví myslím za vše. Jediné co jsem si tedy z přednášky odnesl je zmatený mix informací o jakýchsi hláškujících princeznách dělících se na ságy...ne, vůbec, ani trochu. Vše měla ve slidech úhledně seřazené, ale bez pořádného vysvětlení to vůbec nedávalo smysl. Byl to opravdu modernistický zážitek. Nejde ho moc dobře zhodnotit. Docela vhodně naladěni (protože na Mothy jsme si s Motim docela luxusně zatrollovali) jsem se šli nemilosrdně poprat o místa na Národnostní archetypy v anime.

O místa jsme se ovšem prát nemuseli, protože jak je v Brně nemilým zvykem, na Greka jsou sály zaplněné jen z poloviny. Nechápu. VÝBORNÉ a originální téma podané Grekem nemohlo zklamat. Skromně vypadající prezentace napovídala, že obsah se skrývá jinde. Shrnuli jsme si základní typy, ukázali si na nich, že tahle přenáška opravdu smysl má a společně se zasmáli nad nebohými brazilci. Obzvlášť potěšil Pedro z Excel Ságy. Přednášku ukončila palba otázek z publika. Našlo se i pár zajímavých dotazů jako třeba: jak je to s archetypem japonce atd. Na všechny otázky, na které se dalo odpovědět, Grek odpověděl uspokojivě a já odcházel z Rotundy s velkým pocitem naplnění. Takhle nějak bych se chtěl cítit po odchodu z každé přednášky. Zamířili jsem tedy zpět do kongresového centra. Tady proběhlo moc milé pozdravení se Seritkou, i když si nejsem jistý, jestli to nebylo další blafování po kterém bude následovat žaloba nebo tak něco. U ní si nemůžete být jistí ničím. Pak se k nám na chvilku přidal DanaQ z něhož sálala aura nadšení. Odcházel totiž zrovna z workshopu s Jonathanem Clementsem (ukazuje nám podepsaný výtisk Milky Crisis...lucky bastard...od něj se taky dozvídám, že je na informačním stánku kniha prodejná a okamžitě ji jdu koupit). Chvíli jsme o tom pokecali a já se pak vydal za ostatními na Japonský vesmírný program. Co vám budu povídat. Sál narvaný až na půdu mi znovu narušil plány. Nedá se nic dělat...co máme v zásobě? Fantasy pre dievčatá. S přednášející Miyu jsem měl premiéru. I když jsem ji znal zprostředkovaně přes Ruchii. No, nebyl jsem zrovna nadšený z náhradního programu, ale o to více mě překvapila skvělá úroveň jak přednášky, tak přednášející. Jak se na Animefestu ukázalo, holky přednášející mají opratě vystupování pevně v rukou (od Lusi, přes Miyu až po Angie o které budu psát později). Jsou velmi kultivované a navíc se na ně hezky kouká. Miyu pak vede co se přednesu týče. Je jí krásně rozumět, neuslyšíte u ní žádnou krkolomnou větu a i přesto, že mluví dost rychle je dokonale srozumitelná. Ačkoliv to byla jen další přednáška shrnující naprosté základy, svou prezentací se vyšplhala do nadprůměru. Celkově náplň přednášky předčila moje očekávání i přes dost velkou opotřebovanost tématu. Všechna čest. Budu si teď na Miyu dávat větší pozor. Po této přednášce jsem pak zamířil do sálu odkud lidé odcházeli z Vesmírného programu, kde jsme si zopakovali první díl Ze života středoškoláků (doporučuji!) a pak rychle do zbroje. Před dveře Rotundy jsme dorazili poctivě půl hodiny předem a i tak hrozilo, že se na Omyly o anime nedostaneme. Některým lidem je totiž fronta naprosto ukradená. Tyhle vtěrky se poznají snadno. Jsou to lidé co se pohybují jako kdyby byly ve slow motion a sledují něco zajímavého na stropě a přitom se tváří, že patří k lidem u kterých zrovna stojí. Zásadně chodí těsně před programem a pravidelně se dostávají do sálu jako první. Naštěstí jsme se dostali do sálu ještě abychom si zabrali docela pěkná místa uprostřed. Jestli očekáváte obšírný popis tohoto zážitku, tak vás zklamu. Podívejte se na záznam nebo brečte do polštářů. Bylo to fantastické. Bylo by zbytečné a kontraproduktivní se pokoušet o předání dojmů. Děkuji Animefestu, že nám umožnil se setkat s takovou osobností. Jonathan Clements je neskutečně vtipný a pohodový člověk. Chtěl bych s ním chodit!


Po skončení omylů jsme byly vyhnáni z ráje, což považuju za hrozně otravné zvláště proto, že Rotunda je ultimátní lednička a nejde vydýchat. Ale pravidla jsou pravidla, takže jsem si tu půlhodinku zastepovali na chodbě a pak naběhli zase zpět na Vyhlášení soutěží. Přisedli si k nám Wolfii a Dorry a ještě pár dalších známých tváří (opravdu jen tváří, nejsem si schopen zapamatovat nicky když nepřednáší:-D ). Přišli jsme si pochopitelně poslechnout hlavně vítěze AMV soutěžě. Ještě předtím jsem se párkrát mihl na plátně, protože se shrnovaly webové soutěže, kterých jsme spolu s Ríšou Voldánem největší znásilňovači. K mému velkému překvapení mě pak vyzvou na pódium ohledně nejlépe hodnocené fotky v soutěží FestFoto (na jehož poslední kolo jsem se hloupě vykašlal). BITCH PLEASE! Na pódium se ještě vracím pro druhé místo ve fanfikcích. BITCH PLEASE 2!!! Tak a honem k AMV. Já osobně jsem velmi spokojený. Můj favorit Paradise - výhra. Jediný možný výherce komedie Kulturista - done. Výhrál i celkového vítěze, ale tak co už... stále je to veřejné hlasování. Porotci překvapili velice zajímavým výběrem v jejich kategorii a jsem taky rád za Merayu, která se se svou krásnou Misaki umístila jako skokan roku. Po výhlášení soutěží nabírám Čingize a Richarda Voldána a míříme za Wolfiim do Železné růže na sraz AMVčkařů. Sraz to byl takový anarchistický, ale jsem rád, že jsem konečně blíže poznal mého soutěžního souputníka Voldána. Je to parádní chlapík. Lehce jsme pak se zbytkem probrali soutěžní kousky, zkušenosti atd. (A od ponorky, se dozvídám zásadní informaci, že Pinnacle 15 už bere MKV...omdlévám.) Dřív než jsem se naděl už jdu pozdě na Jak nevysvětlovat anime ostatním, na které jsem se pochopitelně ani náhodou nedostal. Dostal jsem se díky tomu však na promítání Princezna a pilot. Film který mě ale vůbec nezajímal nakonec vyšel jako nelepší promítání na AF. Hrozně jsem si film užil a doporučuji doplnit všem ostatním (ne, ani k tomuhle filmu se song Danger Zone nehodí...rýp, rýp :-D ).

Z Princezny a pilota jsem se pár kroky přesunuli k vedlejšímu sálu a brutálně si vydobili místa na Yaoi očima akademiků. Anotace zářila v programu jako příslib konečně dobré přednášky o yaoi. Konečně mi někdo vysvětlí...proč. Na pódium nastoupila neskutečně charismatická Angie a jak už jsem psal výše, měla velmi příjemné vystupování. Mé dobrodějce z Akicoňáského animestopu jsem dlužil report, takže jsem zabil dvě rány jednou mouchou. A vše vyšlo na výbornou. Přednáška byla informativní, šla často opravdu do hloubky, ale neztrácela vtip a šmrnc. Byla jedním slovem strhující. Angie je navíc strašná samice. Takový ideální poměr inteligence a přitažlivosti. Nejradši bych si lehl mezi ty její dokonalý...hemisféry a usnul tam. Pokud nebudu počítat přespolního Jona Clementse, tak Angie rozhodně získává titul nejlepší přednášky Animefestu. Takže si dávej pozor, Angie. Na conech ve druhé řadě bude na tvých přednáškách odteď sedět tlustý fanboy a bude ti zírat na hemisféry! Líbat se v temnotách mě opravdu ani nenapadlo, takže na Knihomolku si musíme hodinku počkat. Najednou s Motim začínáme pociťovat jistou festovní ulepenost a vyrážíme se opláchnout na záchodky. Cestu mi však přetne Grek s blahopřáním ke druhému místu fanfikcí. Zdatně maskuji podlomení kolen za ležérní postoj rockera, nenuceně vykašlávám poděkování a v duchu si říkám jak dlouho je povoleno mít zástavu srdce, než se to považuje za podezřelé. Mířím tedy nervózně a pomalými kroky blíže k chlapeckým záchodkům a slzy dojetí si nechávám až dovnitř. I když...nejsem si jistý, jestli to byly slzy dojetí. Po otevření dvěří od WC měl totiž člověk neodbytný pocit, že se nestydatě mazlí s tchořím konečníkem. Kompletně mi shořely chlupy v nose a na jazyk se dostavila lepkavá pozvánka na prohlídku po brněnských podchodech. Atmosféru dotvořil sympatický org, který si nožíkem (o velikosti meče Godrika Nebelvíra) v umyvadle rozpíchával puchýře z celodeního chození. Zůstali bychom na delší hygienu, ale tření energie vyzutých bot a pomočených kachliček nás dimenzionální branou přemístila zpět do vestibulu. Právě včas na mnou velmi očekávanou Knihomolku. Bungaku Shoujo film je jediným kouskem z této série, který se mi zatím vyhýbal a tak očekávání byla veliká. Bohužel jak se ukázalo, tak zbytečná. Film je dost zásadně nudný a oproti OVA nezáživný a nicneříkající. Zkusím si ten film pustit později ještě jednou, protože je možné, že se na něm podepsala přicházející únava. Tvrdé cylonské rozhodnutí jet nonstop nás trošku potrestalo. Nebyla to žádná sranda. Když to srovnám s nonstop jízdou na Akiconu, tak tohle byla zkouška ohněm. Rozhodli jsme se tedy probudit malým dobrodružstvím a vyjeli na gyros do města. Zaparkovali jsme u vietnamců na nadraží a dali si supermastnou svačinu na místě dost podobném záchodkům v kongresáku. Vůbec nic se nezměnilo a tak polomrtví jedem zpátky a ve vestibulu umíráme na stolech.

Neděle:
O půl sedmé se zázrakem dostáváme o čtyři metry vedle do sálu B na Hlasy z hvězd. Tohoto Šinkaje jsem ještě neviděl a musím říct, že ani nebylo o co stát. Podivná zmatenost byla evidentně přešlapem v jeho kariéře, i když to vypadá jako opak:-D Těsně po hvězdách jsme natěšení na AMV budíček, od kterého očekáváme pořádné nakopnutí do nového dne. Po minutě prvního AMV na půl hodiny usínáme. Zmrzačení pak jdeme na čerstvý vzduch, kde nás před vpuštěním do Rotundy nechají prozíravě vyvětrat. Tam za pár minut začíná Ponyo, které se nám s Motim velmi líbilo, proto jsme se u něj velice často ukláněli. To nebylo klimbání...vážně ne...to byla pocta studiu Ghibli. Po promítání potkáváme Jarníka, chvilku kecáme a sledujeme opodál v plackách koupající se Lusi. Poté vyrážíme opravdu umřít. Smrt -srovnání kultury smrti v Čechách a v Japonsku. Tato přednáška by se dala shrnout souslovím "smíšené pocity". Typ přednášky, který na českých conech chronicky chybí, ovšem přednášející Neny se Japonska dotkl asi tak pěti procenty. Pokud se ještě držel tématu smrti jako takové, bylo to velice zajímavé a záživné, ovšem v druhé půlce začal ukazovat nějáký svůj akademický výzkum, který nikoho moc nezajímal a s tématem toho za tolik společnho neměl. Velká škoda a promarněná šance. Ovšem podobná esejistická přednáška v rukách čistého otaku by byla pokladem! Jedeme dál. Vzestupy a pády japonského videoherního krále se vejde do jedné věty. Shrnutí historie společnosti Nintendo. Troufám si tvrdit, že takovéto přednášky jsou z těch důležitějších, protože poskytují neposkvrněný pohled a předkládají jasné informace a fakta. Vzdělávají efektivně otaku. Mně osobně byla k ničemu, protože mi neřekla nic nového (o videoherní průmysl se prostě zajímam sám), ale pochvalu si zaslouží. Po videoherním králi nás zase vyhánějí na "vzduch" kde se utvořil zajímavý shluk lidí se kterými přečkáme těch pár minut než začně oficiální Zakončení. O to se postaral především letos nějáký víc drsný Christof a člověk co se schovával pod chlupatým nánosem jménem Shookie monster. Padlo pár zajímavých dotazů a konečně se nás sešlo víc, co si do příště vyžádalo nějaký větší stánek s mangou. Brňenští otaku jsou teď také majiteli jednoho z největších přenosných pláten v Brně. Osobně jim fandím aby pro příště byli majiteli jednoho z nejvyžehlenějších pláten v Brně:-D Letos se organizátoři hodně rozmluvili a tak bylo zakončení naplněné informacemi a zážitky. Nakonec přiskočil na pódium Grek a navnadil nás nas na Akicon - letos s tématem konce světa. Organizátoři sklízí polesk a Animefest 2012 oficiálně končí. Po ukončení se přichází rozloučit Grek a Wolfii a já pro zachování dobrých vztahů spolknu poznámku o evidentním příbuzenském vztahu. Každému tajně vytrhávám vlas s kořínkem a v hlavě pomalu a jistě spřádám veřejné odhalení. Na poslední chvíli se seznamuji s Asasirem Toyotomim a lehce probereme AMV. Vynucuji si fotku s Jarníkem a Lusi a konečně se zbytkem cylonů míříme domů. Nemáme pořádně ani síly si po cestě sdělit nějaké dojmy. Ucelený dojem tak s Animefestu nemám právě proto, že splnil všechna očekávání. Pro příště si tak dávám předsevzetí, že navštívím rozmanitější body programu a zkusím překonat strach z neznámého a konečně si zajdu i na nějakou lilotkovskou přednášku:-D

Cyloni a jejich oblíbení kolonisté.


Na konec tradičně moc děkuju organizaci Animefestu, hlavně těm, jejichž práce není vidět na pódiu, ale bez kterých by se Animefest zhroutil jako domeček z karet. Zasloužíte neskutečný obdiv, který se bohužel nedá nijak vyjádřit.

Co se jinam nevešlo:
Letos jsem si uvědomil, že už jsem natolik otaku, že už mě nebaví shrnující přednášky. Klouzání po porvrchu se časem omrzí. Prosím tak přednášející, aby zvážili nějaké úzké téma a podívali se nečemu na zoubek (lépe řečeno na nerv toho zubu). Chápu, že cony navštěvují stále noví a noví lidé, kteří potřebují obecné informace, ale aspoň jednu jedinou malinkatou přednášečku, co by šla na dřeň...ne?

Otázka pro Lusi - Čeho je "bu-kakke" klub?

Velký obdiv patří Kalisto za vytrvalé běhání po Rotundě s mikrofonem. Bylo v tom cosi vznešeného.

Nevím jestli to bylo mnou a nebo špatným rozložením přednášek, ale faktor nedostání se na přednášku byl letos nebezpečně vysoký. Ale asi se to musí přehlédnout, protože je to přecejenom první ošahání nových prostor.

Prosím zbožně někoho o report na FestPokec!!!

Prosím autora animovaného předělu, který běžel vždy mezi programem, aby na youtube nahodil 10 hodinovou verzi!

Prosím přilehlou brněnku, aby měla o animefestím víkendu otevřeno i v neděli!

Děkuji všem autorům a hlavně editorům Vějíře. Autoři: co kdybysme letos začli fakt dřív?:-D Nebo jen my s Ruchií to děláme vždycky na poslední chvíli?:-D

Jelikož letos Ruchie s Dajim poprvé cosplayovali, mohl jsem si poprvé cosplaye pofotit jak se mi zlíbilo. Fotky z tohoto experimentu nahodím v nějakém z dalších článků (společně s ostatními fotkami z festu).

Ruchie nám v sobotu odpoledne donesla k obědu nádherná benta! Kochat se můžete níže:-)

Celkově si Ruchie od nás zaslouží velké poděkování protože nám před festem všem ušila festovní oblečení (Oto-san vesta i Motiho dango triko je made in Ruchieland) a stíhala při tom i svůj cosplay. Je až k neuvěření, že to byl její první!




Za rok zdar!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Christof Christof | 8. května 2012 v 23:52 | Reagovat

já nebyl drsný, tohle byla moje hodná verze :)

2 Nya-chan Production Nya-chan Production | E-mail | Web | 9. května 2012 v 1:29 | Reagovat

Grek mi říkal, ať se oholím, abych to maskoval, ale já odolal!

Jinak Kalisto slibovala příště větší sál, tak uvidíme ^^ Budou AMVčka a snad ještě něco!

A za "nejsem si schopen zapamatovat nicky když nepřednáší" dík! Jsem rád, že nejsem nicka ;>

3 Lusi Lusi | Web | 9. května 2012 v 9:35 | Reagovat

Díky za pochvalu přednášky. Že na mě nebylo nic znát se fakt čte mnohem líp, než že vypadám rok od roku hůř >_< Tipuju, že pravda bude někde uprostřed, což je OK.
Z mých snů se vůbec neděs, bývají mnohem šílenější a obsáhlejší. Tohle se skoro ani nepočítá, navíc to nejspíš bylo v horečce, a takýe to se nepočítá tuplem a  už vůbec ne do vykládatelných snů. Prostě jsem se reálně dusila (rýmou) a mozek si k tomu poskládal co nejlogičtější koláž z lidí a věcí, které viděl poslední hodiny před usnutím.
Ad bu-kakke. Evidentně jsi nedával na přednášce důkladný pozor, jinak by sis všimnul, že bu se klade vždy dozadu. Navíc je to zajisté zcela jiný znak bu než v tomto případě :)

4 hintzu hintzu | E-mail | Web | 9. května 2012 v 19:52 | Reagovat

Syky, report z fest*pokecu bude možná od holek z Olomouce, protože se nakonec konal snad jen jednou a to pod mým vedením a zoufalých a vyděšených lidí tam bylo jen asi 30 (ve zbylé termíny nám prostě prakticky nikdo nedošel). Přiznám se, že mě to trochu zklamalo, přece jenom šlo o "nejlajkovanější" věc z AF programu.

5 Grek1 Grek1 | E-mail | 9. května 2012 v 19:59 | Reagovat

Tak pán má v plánu odhalení. Myslím, že sám brzy uznáš, jak nebezpečný je to nápad a upustíš od něj.

K přednášce Fantasy pro děvčata musím říci, že chtěla mnohem lepší faktickou přípravu. Tak by se ta pohledná slečna s pěkným přednesem vyvarovala spousty chyb a neucelenosti tvrzení. Snad někdy jindy.

Ještě jednou se omlouvám za nedorazení na sraz ovšem déšť, který se začal snášet z oblohy na večer ze mě udělal solidního misáka mokrá košile a než bych došel do železné růže byl bych kusem mohrého hadru.

S tvým hodnocením Angie musím souhlasit a doufaje, že sem nechodí, se i přiznat, že máš dobré nápady ohledně místa k odpočinku.

Spoutaný Charizard je pak pro mě nejlepší fanfikcí z letošní soutěže.

A když jsme u těch přednášejících. Přihlásíš se mi letos do bloku Přijeďte si na Akicon zapřednášet?

6 Miyu Miyu | 9. května 2012 v 21:20 | Reagovat

[5]:Som tu a mysel mam otvorenu. :)

Mozes mi prosim priblizit v com konkretne som sa mylila a ktore tvrdenia neboli ucelene? (bez akehokolvek mojho ironickeho alebo nebodaj sarkastickeho podtextu) Pytam sa uplne vazne, pretoze som clovek, ktory sa chce zlepsit a chce na sebe pracovat.

Ta prednaska vychadzala z toho, co som si nacitala a toho co si myslim - na poli shoujo fantasy mangy a anime.

7 Shafflinka Shafflinka | 9. května 2012 v 21:57 | Reagovat

Mám radost, že si ti moje AMV líbilo, příští rok se s jistotou zúčastním znovu. :)
Na nováčka si myslím, že celkově 2 místo je velký úspěch ^^

8 Sykysan Sykysan | 9. května 2012 v 22:01 | Reagovat

Grek: letos se do bloku začínajících přednášejících budou zkoušet přihlásit tři čtvrtiny cylonů, takže se obrň velikou trpělivostí.

hintzu: je tedy vůbec možnost, že se bude FestPokec příště opakovat?

9 Grek1 Grek1 | E-mail | 9. května 2012 v 22:38 | Reagovat

[8]: Beru tě za slovo. A protože jistě nechcete nic ponechat náhodě, již mi zasílejte název přednášky, anotaci a obšírnější osnovu.

10 Grek1 Grek1 | E-mail | 10. května 2012 v 13:10 | Reagovat

[6]: Bohužel nevidím u příspěvku tvůj email, takže to hodím sem. Snad se nebude Sykysan moc zlobit.

Nejprve chybná tvrzení.

Tvé dělení na High a Low fantasy stejně tak výběr titulů byl docela mimo.
High fantasy je setting, kde je magií vysvětlována skoro jakákoliv manipulace přírodou a to jak v malém, tak i obrovském objemu. Včetně naprostého popření fyzikálních i časoprostorových omezení. Stejně tak není možné drtivou většinu jejích efektů napodobit jinak. (Například Loddoss, či klasický Tolkien)

Low fantasy je pak setting, kde se přírodou dá manipulovat i jinými prostředky stejně nebo dokonce s lepším účinkem nežli magií. A ovlivnění fyzikálních zákonů je postaveno na vytváření specifických podmínek pro jejich ohnutí. Příkladem mohou být Fate/stay, Seirei no moribito, ad.

Dále kočičí a psí ouška opravdu nejsou prvkem japonského folklóru a stejně tak se v něm obvykle neobjevují antropomorfizované postavy.
Hengeyoukai jakožto zvířata schopná nabrat podobu člověka se vyskytují buď v jedné nebo druhé podobě. Teprve nástup popkultury zavedl podobu smíšenou a světe div se inspirací byli klasičtí evropští vlkodlaci. Právě oni totiž mají podobu velkého humanoidního vlka kráčejícího po dvou. U samotných hengeyoukai pak je obvykle v legendách zmíněn nějaký obličejový rys nebo chování, které je prozrazuje. U matky Abeno Senmeie (Kitsune) se jí osudným stal stín, který vrhala, jenž byl liščí.

Pojmenovat přednášku Fantasy pro děvčata, a pak zcela ignorovat žánr Mahou shoujo, jenž byl u jejího zrodu je velká chyba.

Dále tvrzení, že se protagonista náhle octne v jiném světě, kde má něco vykonat a k tomu posbírá skupinu družníků není typická jen pro fantasy ala Fushigi Yuugi. Z hlavy mohu jmenovat takové jako Outlaw star, Dual parallel adventures, Zero no Tsukaima které jsou typickými zástupci akčních kousků pro kluky.

Visions of escaflowne nejsou pro tuto přednášku zrovna vhodným titulem, protože jako manga vycházely ve dvou verzích Shounen a Shoujo, přičemž následné anime je mixem obého.

K tomuto dělení na Shounen a Shoujo je také třeba přistupovat opatrně, protože "typické prvky" jednoho naleznete už od 80. let i v tom jasně druhém a naopak. Nakonec se budeme muset vrátit k původnímu způsobu dělení Shounen je to, co vychází v shounen jumpu a Shoujo naopak v magazínech jako Ribon nebo Chu Chu.

Dále několik věcí k plynutí tématu.

Chválím za zmínění literárních předloh, ovšem chtělo to ucelit, aby si nemluvila o Alence a pak o několika anime a manga titulech, které z ní ne zrovna vycházejí, a pak se vrátila k Alence a konečně i Čaroději ze země Oz a k tomu nedodat nic moc dalšího.
Navíc mi chyběla zmínka o takových věcech jako jsou Japonské a čínské mýty jako o princezně Kaguye, či příběh samuraje a vrbové dívky a dalších.

Zmínění Juuni Koki bylo takové nic neříkající. A to je škoda protože je anime výborným příkladem titulu, který nějak pracuje s jazykovou bariérou, již většina rychle řeší nebo ignoruje.

Stejně tak to chtělo u dalších zmiňovaných titulů říci více, aby si o nich divák mohl udělat obrázek. Vím, že jsme tlačeni časovým limtem přednášky (a sám mám problémy se vejít), ale pak je třeba zmenšit jejich počet.

Tohle je jen bodový výčet k přesnějšímu rozboru, bych si musel tvou přednášku znovu připomenout.

Doufám, že tě tímto postem neodradím od dalšího přednášení. Byla by to škoda.

11 Miyu Miyu | 10. května 2012 v 20:19 | Reagovat

[10]: no poslala som ti mail :)

No neodvratilo ma to, mna od prednasnia neodradilo ani to, ze som stratila hlas a predtym, nez cokolvek vypustim do obehu (clanky, ff, AMV) tak to poslem niekolkym ludom, ktori si neberu servitku pred usta. Prednasam uz dlho a dufam, ze sa stale zlepsujem a zlepsovat budem a ked dosiahnem dokonalost, potom s tym prestanem :) (ok to bolo ako vtip myslene ^_^)

12 Wizardy Wizardy | 12. května 2012 v 23:57 | Reagovat

Díky alespoň za pokus dostat se na "Jak nevysvětlovat anime" =D Příští přednášku snad budu muset pořádat venku aby se tam všichni vešli. (ale o zas tak moc si nepřišel)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
SEO