Říjen 2012

Projekt Praskliny v zrcadlech: Florine-Irisina tragédie

15. října 2012 v 22:54 | Sykysan |  BLOGOVÁNÍ
Tento jedinečný projekt by neměl ujít vaší pozornosti. Do rukou se vám dostává obraz dnešní společnosti. Nastavené zrcadlo, popraskané, tragické a plné syndromů. Mladší generace konečně dostala do rukou nástroj, kterým se může pořádně vyjádřit: visual novelu. Než si o Scarlettiných tragédiích povíme něco víc, chtěl bych podotknout, že formát visual novely u nás není úplně přehlížen, ale využívat by se mohl více. Díky Vějíři máme pevnou základnu komiksových tvůrců a naše cony poskytují stále úrodnější půdu pro fanfikce, AMV a všechna různá kreativní vyřádění. Animefest se pokoušel zasadit i semníkno renai her, ovšem jen s jednoroční úrodou. Visual novela je tak u nás stále neprozkoumaným polem na kterém jednou za čas vyroste květina. Nebo se tam někdo brutálně vysere.


Praskliny v zrcadlech jsou jistě jedinečným projektem. Ve své stupiditě a totální zabedněnosti. Mladší generace dostala nástroj se kterým se může vyjádřit, ale mezitím ho nezapomněla hnusně zneužít a poskvrnit. Do rukou se nám opravdu dostává obraz dnešní společnosti, ale to až po podrobné psychologické analýze autora. Nějaký ubohý fanoušek Higurashi no naku koro ni si tu plní svoje masturbační představy a schovaný za (prý záměrný) trolling se pokouší šokovat a pobavit své třináctileté kamarádky. Nejzvláštnější na celém projektu je, že autor zvládl sehnat pár kreslířu, napsat a naskriptovat na amatérské poměry vpodstatě rozsáhlou "hru" (Scarlett je lineární). Kde se v člověku bere potřeba blít ze sebe tolik humusu a nějak ho zpracovávat? Neříkám, že je to celou dobu něco nechutného, ale ono je to navíc hodně špatně napsané a naprosto nezajímavé. Jako člověk co napsal visualnovelu o delfínovi co vyšetřuje vraždu jednorožce bych to měl vědět. Bohužel ani já nejsem takový kalibr, abych se orientovál v tomhle trapasu.

Nebo je to všechno jinak? Přesně tak vážení! Já jsem to nepochopil. Prozřel jsem až později.

Pojdmě společne iterpretovat Scarlett jako náhled na zkaženou společnost. Hlavní hrdinka Scárlett se tak nejmenuje pro nic za nic. Šarlatové písmeno je zastřešujícíme tématem celého díla. Břemeno a jeho tíha se prolíná ve všech částech tohoto opusu. I proto má hlavní hrdinka třetí prso. Znázorňuje onu tíhu a navíc nesymetričnost světa. Nesymetričnost sama o sobě pak představuje nedostatek řádu a morálky. Scarlettina nejlepší kamarádka je chladná a obezní. Tady není moc co analyzovat. Genialita tohoto spojení je jasná. Obezita jako nadbytek materiálních hodnot a chlad jako nedostatek tepla, lásky. Pozadí v celém díle jsou záměrně rozmazaná a nekvalitní. Autor jimi naznačuje, že reálný svět pro nás přestává být ostrým a důležitým. Díky němu se však můžeme zaměřit lépe na postavy a charaktery. Ty jsou pochopitelně neskutečně komplexní a dokonale do sebe zapadají.


Rád bych se taky podíval na zoubek pár scénám. Jde například o moment, kdy Scarlett znásilňuje svou spolužačku krucifixem. Jde o promyšlený prostest proti manipulaci náboženskými skupinami. Autor vás nutí vžít se do role trýznitele a diváka zároveň. Pojíma celé spektrum stanovisek a nechá vás si udělat vlastní názor. Samotný akt penetrace pak představuje proniknutí do jádra problému. Jedna ze závěrečných scén požáru je sama o sobě obrovským symbolem. Jasná symbolika očistného ohně před velkým finálem.


Úžasné symboliky a alegorií je v Prasklinách nespočet. Doufám, že teď máte představu jak grandiózní a neskutečné tohle dílo to asi je. Doporučuji všem psychicky nestabilním, zvědavým, šimpanzům a třináctiletým.

"Takto končí všechny mé projekty, ale myslím, že ty nejlepší práce vždy vyrostou ze země, jež byla pohnojena dostatečným množstvím sraček." Autor Prasklin v Zrcadlech Kastroll.


PS - NUDA. Dává nám tolik prostoru k vytvoření nečeho neskutečně zbytečného. Základním kamenem, cihlami, maltou i střešními taškami tohohle domu je sloučenina nudy a zbytečnosti. Rád bych, aby si tým stojící za tímto dílkem uvědomil, že nevytvořil nic na čem by aspoň trochu záleželo. Jediným pozůstatkem po vaší práci bude tenhle nevýznamný článek. Všechno co jste mohli udělat špatně, jste udělali. Neudělali jste nic překvapivého a dost pravděpodobně budete až do smrti na pokladně v Lidlu snít o tom, že z vás mohlo něco být...jen kdybyste překonali tu obrovskou nudu. Já se při přehrávání Scárlettiných tragédií tak nudil, že jsem byl ochotný věnovat půl hodiny k napsání tohoto nudného článku. A jen můj pud sebezáchovy ho zde ukončí a ani ho neprojede korekturou.

Winter is coming

15. října 2012 v 14:58 | Sykysan |  TVORBA
Období letních radovánek a tepla je za námi. To znamená jediné. Otaku sezóna! Soutěže se na nás valí z každé strany a blíží se Akicon. První mrazy přichází už v těchto dnech. Nedávno jsme viděli výsledky Akikoňácké soutěže o nejlepší plakát (ve které se cylonka Ruchie umístila s oběma svými plakáty) a právě probíkají Konátí yonkomy a Animefestí anime z kaštanů. Posledních dvou jsem se (nečekaně) účastnil, takže o tom (nečekaně) informuji zde na své mateřské lodi. Obdivovat mé výtvory můžete níže, hlasovat pro ně pak můžete ZDE a ZDE. Enjoy.



SEO