AKICON 2012

12. listopadu 2012 v 23:34 | Sykysan |  REPORTY
Po minulém Akiconu bylo čekání na ten další opravdu těžké. Animefest potěšil novými prostory, ale nevyhl se problémy s nimi spojenými, Advík se vydal na temnou stranu síly už oficiálně a tak Akicon tiše a nepozorovaně přebral žezlo nejlepšího otaku conu u nás. A není se čemu divit. Do karet mu hraje komornější atmosféra, kompaktní prostory a sehraný realizační tým. Takže po vyhlášení, že letos bude Akicon protáhnut na tři dny, jsme jásali až do října. Po Advíku jsme odhodlaní se zapojit do sekce pro začínající přednášení, pak společně s dalšími povinnostmi jsme nakonec neměli ani čas se pořádně těšit. Takže koncentrované nadšení přišlo až cestou do Prahy. Jako každý rok a jako před každým conem nám Ruchie zase připravila malé překvápko. Letos to byla tématická trička s motivem konce světa :-). To ale nebylo všechno. Když jako skupina někam vyrážíme autem, často si s Motim děláme srandu, že Daji a Ruchie vedou dopravní společnost. Daji nás vždy upozorní na bezpečnost při jízdě a oznamí, jak dlouho asi pojedeme, zatímco Ruchie nám nabídne nějaké občerstvení a celkově se během cesty stará o naše pohodlí. Letos to teda dotáhli k dokonalosti. V autě na nás čekaly tématické letáky od dopravní společnosti Dagia, polštářky a oficiální proslov generálního ředitele Dajiho. No jak to říct. Cesta tam byla bezchybná.



Výčet bodů programu, kterých jsem se zúčastnil:
Kyaraben a jak na něj (Ruchie), Madoka Magika (Wolfii), AMV 2012 (Wolfii), H.P. Lovecraft v manze a anime (NeoWorm), Feng Šuej komiksových bublin (DanQ), Japonské stereotypy v americké kinematografii (Angie), Přednáška psaná na oprátce (Grek1 + hintzu), Honba za slávou (Retardo Gardo), Animestop (Mitsuki), Anime k zamyšlení (Chill), Jak nás může obohatit japonská etika (Tomáš Kyncl), Věci, po kterých hráč touží (Thea), Čeští AMV velikáni (GordonFreeman), Anime rychlovky (Sykysan), Sailor Moon od začátku do konce (světa) (Daji a Ruchie), Novinky asijského filmu (Vavča), Zakončení (Grek1).

V pořádku jsme dorazili do Prahy. Zaparkovali přímo u kolejí, kde byly Ruchie i Daji ubytovaní a rychle jsme se vydali přímo do KC Zahrada. Kvůli Advíku už prostory Zahrady nejsou takovým exkluzivním místem jako dříve, takže letos byl nástup na Akicon méně osvěžující než dřív. Pozdravili jsme se s DanemQ, od něhož jsme hned vyfasovali visačky. Pozdravili jsme se s Grekem, od něhož jsme hned vyfasovali Akibony (ty pak budeme rozdávat na našich přednáškách, i když jsme uvažovali, že s nimi hned vykoupíme celý Akikrám a utečeme). Úspěšně jsme vyvěsili naše plakáty na visual novely (Asistent detektiva Zbyška, Kozí farmu, na které pracujeme společně s Yuffie a Motiho soukromý projekt Boží script...více na www.pleasewait.cz) a už byl čas na Ruchiinu přednášku o kyarabenu. Byl to její první sólový výstup a tak jsem byl nervózní i za ni. Jenže nebylo proč být nervózní. Aniž bych jí nějak nadržoval, tak její přednáška o kyarabenu neměla chybu. Téma brala vážně, ale přitom nezapomínala být vtipná. Měla přednášku logicky rozdělenou, plnou zajímavých informací a se srozumitelným a vhodným přednesem. Ne že bych ji podceňoval, ale byl jsem strašně mile překvapen jak úžasně se s tím vypořádala a jaký profesionální výkon předvedla. Už teď se těším na jeji další přednášku! Po hromadném objímání za skvělý výkon jsme se společně vydali na Wolfiiho a jeho přednášku Madoka Magika. Tady ani nevím, co přesně napsat. Wolfiiho standard (což je obecný nadstandard) o anime, které všichni známe a tak moc milujeme. Chápu obecnou nespoilerovací formu, kterou Wolfii zvolil, ale i tak ho vyzývám, aby se příště pustil do stejné přednášky, ale více se ponořil do témat, která se v Madoce objevují a do tajů její geniality (zejména proto, že plno věcí v anime mi určitě uniklo a chtěl bych se je dozvědět). Večer se pak protáhl do noci a my jsme po párhodinovém dolaďování našich přednášek ulehli na naše sametové karimatky.

Po probuzení (a nečekaně kvalitním spánku...no, spánku...nečekaně kvalitním...ležení...no hlavní je, že jsem se cítil odpočatý) jsem vyrazil směr toalety abych vyhodil včerejší náklad a splnil alespoň základní hygienu. Jenže když jsem dorazil na záchod, přepadl mě zrovna čerstvě z trouby vytažený a voňavoučký použitý kondom. Vyhazování nákladu a snídani jsem odložil na později. Rychle zapomenout na AMV 2012. Na tenhle bod programu si budu muset už sestavit šablonu. Každoročně nezklamávající hodinka audiovizuální žranice. Letos u mě překvapivě zase zabodovalo Madoka AMV (Mahou Shoujo Requiem bylo minulý rok rozhodně nejlepší). Človek by čekal, že kombinace Madoky a Dayman songu bude trapná katastrofa, jenže ono se to povedlo. A dokonce to není klasické komediální AMV, ale spíše velice povedené akční. Však se přesvědčte sami.


S malým spožděním jsme dorazily na přednášku H.P. Lovecraft v anime a manze. Osobně Lovecrafta moc neprožívám, ale nemůžu mu upřít dost důležitou roli v populární kultuře a tak jsem se chtěl o něm dozvědět něco více. Jenže přednáška byla zaměřena spíše na lehce až středně pokročilé a tak jsem si krom nějakých názvů anime neodnesl skoro nic, protože zajímavosti k anime řečeným už šly mimo mé vědomosti. Aby nedošlo k omylu, tak to rozhodně nepovažuju za chybu. Sám pociťuju nedostatek hlouběji zaměřených přednášek, takže tohle jen oceňuji. Moje chyba je, že jsem zamířil na přednášku, na kterou jsem nebyl připraven. Z projevu samotného NeoWorma si nepamatuju vůbec nic, tak mě napadá jen, že příště by asi mohl být trochu výraznější. Po přednášce se konečně uvolnilo místo na snídani, takže jsem si dal rande s Cvrkem a společně jsme vyšli do Lidlu. Byl na svém prvním conu, tak mě zajímalo jak to zvládá a tak jsem se dozvěděl, že si myslel, že otaku jsou banda asociálních introvertů. Jenže reálná situace ho zaskočila a tak se jako asociální introvert cítil nejspíš jen on (takže se pochopitelně v noci musel opít). Po snídani jsme se šli s ostatními cylony trochu protáhnout na procházku a po návratu do Zahrady jsme se rozdělili. Já šel na Danovy Feng šuej bubliny a ostatní očíhli Grekovi bišíky. Dan se snad nebude zlobit, když napíšu, že k jeho přednášce nemám moc co bych dodal. Byla skvěle odpřednášená s důležitými informacemi a hlavně šířila pravdu. :-D A ani nevadilo, že měla trošku kratší formát. Celkově bych ocenil takto svižných přednášek více. Protože i když nebyla dlouhá, tak mi dala pocit hodinového zážitku. Stihl jsem díky tomu konec Gregovi přednášky o bišících a mohl si při vylidňování sálu zabrat místo v první řadě. No proč asi. Na řadě byla Angie a její Japonské stereotypy v americké kinematografii. Tady se na chvilku vydýchám a pokusím se aspoň nepopisovat podrobně její sexy outfit. Ale když si zakážu tohle, tak už nemám moc šancí se nějak víc rozepsat. Obdiv, který jsem si postupně budoval ke Grekovi a hintzu jejich přednáškami totiž Angie starostlivě poplácala po hlavičce a poslala vlakem za babičkou do Hodonína. Není to tak, že by úplně zmizel, jen na nějakou dobu odjel na prázdniny. Pokud bude možnost, rozhodně tuto přednášku nemiňte aspoň ze záznamu. Bez mrknutí oka ji totiž nazvu tou nejlepší na jaké jsem kdy byl (a myslím, že i kdybych zařadil přednášky na akademické půdě). Opravdu mě nenapadá, co bych mohl tak rozvádět. Připadám si naprosto nekompetentní někoho takového posuzovat. Ale určitě to berte s rezervou protože jsem mohl být ovlivněn tou vestičkou a šortkama (sakra, nezvládl jsem to!!!). A seriózně uvažuju o tom, že si dám její fotku (pokud mi ji někdo sežene) na nástěnku hned vedle Tiny Fey a Josse Whedona. No nic, popojedem.

Následovala Přednáška psaná na oprátce. Angie sice kluky posadila do vlaku, ale jen proto, že asi za babičkou chtěli jet. Už od prvního momentu, kdy se přednáška objevila na stránkách Akiconu v programu vyvolávala tichý úžas. Grek a hintzu na jednom pódiu...vesmír se zhroutí a už se nevzpamatuje. Opak se stal pravdou. Dvě velké síly se navzájem vynegovaly a vznikla jen hodně velká nula. Nejprve se zdála, že bude o kontroverzních tématech, pak o přednášení kontroverzních témat, pak se to najednou změnilo v rap battle o haně a obhajobě otaku komunity. Moc nechápu, proč se ptali, jestli někdo četl anotaci, když nic z toho, co se v ní píše, se nakonec v přednášce nijak extra neprobíralo. Celkově pošťuchování a "humorné" rýpání mezi mistry bylo asi tím nejhorším na celé přednášce. Mělo nejspíš působit nenuceně a elegantně sarkasticky, ale přitom bylo spíš tahané z paty a otravně slabé (a muselo tak logicky dopadnout, protože bylo zadáním a ne přirozeným vyplynutím). No a pak mělo přijít jakési "procitnutí z matrixu", že celá přednáška je jen ukázkou různých manipulačních prostředků (i když to bylo celou dobu naprosto zjevné). Spojitost názvu s přednáškou samotnou mi došla až později. Oprátka se přednášejícím pomalu utahovala kolem krku, aby jim nakonec závěrečná vysvětlovačka tiše podtrhla stoličku. I přesto si myslím, že v ohlasech a reportech bude zmiňována tučným písmem v superlativech, ale aniž by si sami návštěvnící uvědomovali proč. Pokud se tak stane, celý tento odstavec ignorujte, protože se jim záměr podařil v několika plánech. Ale to rozepínání knoflíku...to bylo boží. S malým skluzem jsme si počkali na velmi propagovanou akci Honba za slávou. Muzikálová přednáška o cestě za slávou se už z video ukázek zdála být tou nejtrapnější věcí, jaká se kdy vyskytne na českém conu. Ano, přiznávám. Na Honbu za slávou jsem se přišel zasmát. Jenže ono to nějak nevyšlo. Nebojte se, nebudu teď popisovat, jak mě tento muzikálek překvapil skvělými choreografiemi a promyšlenou zápletkou, ale taky nemůžu napsat, že to bylo trapné a k smíchu. Nebylo tam totiž nic, na co bychom už dávno nebyli zvyklí z libovolném ročníku Cosplay divadla. Kdyby mělo cosplay divadlo jednotné téma, v podstatě by nám opravdu vzniklo něco obdobného. Sluší se taky srovnaní s cosplay skupinou AAA and girls a jejich divadelnim pokusem z Animefestu 2011. Souboj by byl ale nerozhodný. Zatímco cosplayeři se uměli prodat skrze kostýmy, Hanba za slávou (fuj, škaredý překlep!) předvedla alespoň náznakem korejský fenomén a tak vzdělala diváky. Herecké výkony jsou pak na úplně stejné úrovni. Nejisté, nervózní a "nečekaně" naprosto amatérské. Trošičku mě překvapil výkon Etuty, o které jsem si myslel, že bude na pódiu zářit sebevědomím, ale hned při prvním tanečním čísle byla bez výrazu a měl jsem pocit, jak kdyby si musela taneční kroky v duchu počítat. I přesto byla nejvýraznějším hercem celého představení (což teda není pochvala). Ale tak jako u animefestího divadla, i tady musím vyzdvihnout celou ideu. Tyhle projekty potřebují české cony jako sůl a já vzdávám poklonu za to, že se k něčemu takovému odhodlali a věnovali tomu tolik úsilí. Ale tohle všechno můžete klidně přejít, protože já byl přítomen jen půlku představení (pokud se v druhé půlce objevil nějaký ospravedlňující zvrat, tak se omlouvám). Byl jsem totiž povolán jako moderátor Animestopu. Moderování jsem si hodně užil, myslím že až na pár drobností to proběhlo v pohodě. Jednou jsem zapomněl na jedno z pravidel, ale devyx mě na to duchapřítomně upozornil a tak žádná škoda nenastala. Ta přišla o pár minut později, kdy systém spadl a omylem odhalil výsledky. Ovšem do té doby se už nasbíralo dost bodů na to, abychom mohli vyhlásit vítěze a tak soutěž splnila účel i přes nepřízeň osudu. Po Animestopu jsem v malém sále zůstal a vyčkal na Chill a její Anime k zamyšlení - Jak pochopit nepochopitelné. Na tenhle bod programu jsem se docela těšil, protože Paprikovou zahrádku sleduji pravidelně, ale samotnou Chill jsem ještě neměl to štěstí vidět přednášet. Asi padesát procent náplně přednášky jsem tak nějak postupně za svůj otaku život pobral, takže pro mě nebyla zas až tak zajímavá. Ale užil jsem si ji i přes poměrně učitelský projev přednášející (vzpomněl jsem si na jednu svou učitelku ze základní školy :-D ), který mě jinak s jistotou uspává. Navíc konečně jsem našel někoho, s kým bych sdílel fakt, že půlka anime tvorby je jen japonská kompenzace. Já to tak nějak cítil vždycky, ale nikdy jsem nikde nenašel nějaký důkaz, že by tomu tak bylo. :-) Dodal bych ještě, že by se přednáška dala snadno zkrouhnout jen na hodinku. Ta půlhodina navíc by byla úmorná i bez toho strašného vedra, které se tam po pár minutách udělalo díky narvané místnosti.

Celí zamyšlení z anime jsme se přesně na čas dostali na Jak nás může obohatit japonská etika. Po Angie jednoznačně nejlepší bod programu. Program začal pan Kyncl a jeho asistentka bezeslovným a téměř meditačním cvičením s katanami. Po něm následovala přednáška v podobě osobního vyznání samotného přednášejícího. Myslím, že jsem u nás na conu neviděl člověka více oddaného své věci. Probrala se mentalita samuraje a v podstatě mentalita Japonce jako takového. Snadno a jednoduše ukázal, že se od nich máme opravdu lecčemu přiučit. Po tomto velice hřejivém zážitku přišla na řadu přednášející Thea a Věci, po kterých hráč touží. Thea se z počátku zdála jako zábavná osůbka, jenže za celou dobu, co jsme tam seděli, nic moc zábavného neřekla. Podivně koncepčně neuspořádaná přednáška mě jako hráče vůbec neuspokojila a věci, po kterých hráč touží, se smrskly jen na povrchní výčet...věcí. Odcházel jsem v půlce s tím, že příště si dám pozor na co to vlastně jdu. Vznikla nám tak konečně chvilka na další jídlo a pití, kterou jsme využili naplno. Po návratu jsme hned zamířili na České AMV velikány od Gordona Freemana. Jako fanoušek AMV a jejich tvůrců jsem tam nemohl chybět. Celek (prezentace + atmosféra) byl velice dobrý. Líbilo se mi nadšení přednášejícího i výběr AMV, která se promítala. Jedna věc mě ovšem trochu vyváděla z míry. Chápu, že na přednášce tohoto typu nebude zrovna publikum němých tváří, ale poslouchat po celou její dobu pokřikování jak o přestávce na základce je trochu moc. Jasně, já vím, že se všichni znáte a jste kamarádi, ale jsme na poli conu a na tom by měla platit nějaká pravidla slušnosti. V hospodě vám tohle nikdo zakazovat nebude, můžete si to schovat na tam. Uznávám, že jsem asi z jiné planety, když se chci soustředit na přednášejícího a informace, které mi podává. Poslední sobotní přednáška je za mnou a já se se svým netbookem přesunuji k nejbližší elektrické zásuvce, abych si naposledy prošel svou přednášku. Z hrůzou zjišťuji, že bude nejspíš obsahově prázdnější a tak zběsile několik hodin projíždím nasbíraná data a vkládám do prezentace další doporučení na zajímavá krátká anime (pochopitelně jsem druhý den nestihl ani to, co jsem měl původně). Ve tři hodiny ráno si dávám pauzu a potkávám na balkóně Motiho v konverzaci s mírně přiopilým Cvrkem. Ten vykládá další historky z nového otaku života (asi se z něj stane alkoholik). Společně se pak vydáváme prozkoumat vrchní hernu, kde je Wolfii ponořen do Arkham Asylum a my si s Motim sedáme na partičku mezidimenzionálního shogi (kdo máte zájem se naučit mezidimenzionální shogi, neváhejte nás oslovit na libovolném conu). Takhle osvěžený se vydávám znovu doplňovat svoji prezentaci, což mi trvá až do osmi hodin ranních. No a tady přichází ten důležitý moment v životě cylona. Selhání. Kdybych seděl v publiku, tak si teď v reportu na sobě pěkně smlsnu. A vlastně...proč taky ne.

Sykysanova přednáška Anime rychlovky začala s desetiminutovým spožděním, ale to by zas tak nevadilo. Začal nezajímavými informacemi, které nikoho moc nezajímaly a pak konečně přešel k samotným doporučením na anime. Co slide, to anime, ale moc se mu nedařilo nalákat ani říct něco zajímavého. Průběh celé přednášky asi překládal do jazyka své rodné planety, jinak si neumím moc vysvětlit, proč neustále vydával "eeeeeeeee" signály za každou větou. To by taky vysvětlovalo, proč celou dobu mluvil na plátno a né na lidi. Nepodařilo se mu ani se čtvrthodinovým přešlapem stihnout všechny slidy. Viděli jsme tak doporučení jen na pár sérií, protože na filmy nedošla řada. A soutěž s toaleťáky to taky nezachránila. Tou nejtrapnější věcí vyskytující se na českém conu byla tedy, spíše než Honba za slávou, Sykysanova přednáška. To by tak bylo asi vše k mé kariéře úžasného přednášejícího. Ale nebojte se, hodnější na vás kvůli tomu nebudu, jen chápavější. Z přednášky snad časem udělám článek, aby z ní aspoň něco užitečného vzniklo. Trošku ve stresu kvůli mému přesahu se pak nachystali Ruchie s Dajim, protože měli společnou přednášku o Sailor Moon. Byla to klasická přednáška shrnující fakta (dobře načasovaná, protože letos Sailor Moon slaví 20 let). Ruchie byla stejně jako v pátek bez chyby, ovšem na Dajim se podepsala trochu nervozita, ale i tak byl stále lepším přednášejícím než někteří jiní cyloni. :-D Podtrženo sečteno na tom tedy cyloni nebyly tak špatně a od Ruchie do budoucna čekám velké věci. Díky skluzu jsme ale aspoň nemuseli čekat na Vavčovi Novinky asijského filmu. Ty jsme jako obvykle napůl prospali a napůl propsali (zase seznam úžasně vypadajících filmů, na které si nikdy nenajdeme čas). Vzápětí po novinkách přichází Grek a málokdy vítané zakončení conu. To probíhá klasicky pár milými slovy s prostorem pro dotazy návštěvníků (PROSÍM!!! Jenom ne tu diskotéku!!!). Na chvilku na pódium přiskakují Akiko s Rin a zvou nás na nový letní Natsucon. Ten určitě neminu, takže se tam potkáme. Pomalu jsme se rozloučili s prostory KC Zahrada, sbalili své saky paky a zamířili na zastávku společnosti Dagia. Cesta proběhla v klidu a ospale a za pár hodinek jsme v pořádku dorazili do milovaného Brna. Dopravní společnost nás vyhodila přímo u domu a já se chvilku líbal s naším nesmrdícím a bezkondomovým záchodem. Hned po příjezdu nás ovšem Yuffie vyzvala do hospody, abychom jí předali ještě čerstvé zážitky. Místo toho jsme jí spíš předali čerstvé plakáty a placky, které kreslila pro Akicon (to myslím byl hlavní důvod našeho setkání, ale to ona nepřizná :-D). Až teprve po pivku a zdrbání Akiconu jsme se vydali zdechnout do postele snažit se neupadnout do komatu.

Co se jinam nevešlo:

Akicon se vždycky (alespoň pro mě) vyznačoval tím, že je bez technických potíží. Letos tomu tak nebylo, i když se jich neobjevilo tolik, co třeba na jiných conech. Ať už to byly podivně fungující mikrofony (kdo byl na přednášce s Grekem a hintzu si určitě pamatuje ty sonické tsunami) nebo občas zlobivý operační systém (to posuzuji jako laik, problém mohl být určitě kdekoliv od špatných prezentací až po nekompatibilitu). Osobně to přisuzuji tomu, že letos byl Akicon třídenní a tak se muselo stíhat víc práce. Naopak docela dobrou vychytávkou mi přišlo využití rozhlasového systému, i když nevím jaké muselo být takové přerušení pro přednášející.

Tentokrát nedošlo na holení, ale Wolfii zkrátil vlasy a to mě velice rozhodilo. V této kombinaci je velice těžké dokazovat, že je Grekovým synem!

Velmi jsem si užil jak Playbišíka tak Mangazín.

Obrovsky brutální poklona patří pánům, co na burze prodávali mangy za 80 Kč/kus. Díky tomu jsem si mohl dovolit jeden volume Dragon Ballu, ale hlavně Moti skoupil devět volumů Air Gearu, která mu zatím chyběla. Byl to takový malý zázrak.

Vím, že se tomu nedá zabránit, ale ten halucinogenní smrad ze záchodů byl vražedný.

Jako důkaz přikládám vyvěšené plakáty a Zbyška v Akikrámu.


A speciálně ještě plakát Kozí farmy na které děláme společne s Yuffie a Ruchií.

A na konec bych chtěl velmi poděkovat cylonům Ruchii a Dajimu za všechno, co pro nás dělají a jak skvělými jsou přáteli.

Ahoj a uvidíme se za půl roku na Animefestu. :-)
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nya-chan Production Nya-chan Production | Web | 13. listopadu 2012 v 0:47 | Reagovat

Za pochvaly díky, zkusím zvážit nějakou podvečerní debatu o Madoce na příští Advík nebo na Natsu :>

Gordonova přednáška... no, ona to napůl hospodská přednáška byla :) Ale míň toho být mohlo, to je pravda~

Mrzí mne, že jsem nestihl nic z vašich přednášek. Alespoň Moti vykukující přes okraj stolu v herně to zachránil - a samozřejmě skvělá první noc!

Technické problémy zavinil z většiny nacpanější program a více přednášek, pokud mohu soudit, a nové, sakra citlivé (i když o to lepší) bedny - nachytaly i mne a ještě teď mi z toho píská v uších >.<

A zmatení úspěšné! Mwahahaha~

2 muted muted | 13. listopadu 2012 v 10:43 | Reagovat

Jako člověk za počítačem vždycky sdílím trému se začínajícími přednášejícími(zatracená empatie ^^) ale musím souhlasit, že Ruchie to zvládla na výbornou, jen tak dál. To si prostě zaslouží veřejnou pochvalu.

3 Cvrk Cvrk | 13. listopadu 2012 v 11:39 | Reagovat

ne

4 ledman ledman | 13. listopadu 2012 v 18:20 | Reagovat

Byl jsem na Kyarabenu i Rychlovkách, z obou jsem si něco zajímavého odnesl ^.^ (a projev jsi zvládl dobře, mnohem líp něž já >< )

5 chill chill | E-mail | Web | 17. listopadu 2012 v 1:19 | Reagovat

A další. Čekala jsem, kolik lidí se ozve, že moje přednáška byla úmorně dlouhá, protože měla být na hodinu a v programu se přičiněním nějaké chyby v matrixu objevila hodina a půl. Příště to zkusím nějak lépe vykomunikovat. Taky mě zaujal ten učitelský projev, rozhodně jestli si vzpomeneš na nějaké podrobnosti, tak mi je, prosím, napiš. Projev zkusím vybrousit, přece jen to byla moje první přednáška na conu (a jinak buď v knihovně, nebo ve škole, kde jsou trošku jinak posazené nároky :)). Už jsem si vymyslela téma na další přednášku, takže pokud o ni na nějakém conu bude zájem, budu přednášet zas. Každopádně díky moc za feedback, cením si každé zpětné vazby. :)

6 Sykysan Sykysan | E-mail | Web | 17. listopadu 2012 v 11:46 | Reagovat

[5]: Učitelský projev (jednotvárný, neenergický) jako takový bych asi neoznačil uplně za nedostatek, ale subjektivně mně osobně prostě nevyhovuje. Když budu srovnavat tak třeba takový hintzu a Angie neustále gestikulují a pohybují se "po place" a tím na sebe poutají pozornost a oživují soustředěnost. Vím, že ty jsi tam neměla moc místa na pohyb, ale občasné gesto nebo změna intonace by mě určitě trošku osvěžila. Takhle jsem měl neustálou tendenci dokola si číst texty na plátně. Ale říkám, jindy mě takový přednes uspává, ty jsi měla zajímavé informace, takže jsi udržela pozornost dostatečně:-)

7 chill chill | E-mail | Web | 17. listopadu 2012 v 14:49 | Reagovat

[6]:: Lol, jestli byl můj projev jednotvárný a neenergický, tak to nedostatek určitě je. 8-DDD Uvidím, až Drakarn dodá video, a zkusím na tom zapracovat. :)

8 Ruchi Ruchi | 21. listopadu 2012 v 11:15 | Reagovat

Tak já se na přednášce They docela bavil. A chillin projev mi moc učitelský nepřipadal.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
SEO